4
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Pour mieux connaître Homère by M. Bréal Review by: O. Jiráni Listy filologické / Folia philologica, Roč. 34, Čís. 2 (1907), pp. 127-129 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23443138 . Accessed: 15/06/2014 21:25 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 193.105.154.127 on Sun, 15 Jun 2014 21:25:26 PM All use subject to JSTOR Terms and Conditions

Pour mieux connaître Homèreby M. Bréal

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Pour mieux connaître Homèreby M. Bréal

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Pour mieux connaître Homère by M. BréalReview by: O. JirániListy filologické / Folia philologica, Roč. 34, Čís. 2 (1907), pp. 127-129Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23443138 .

Accessed: 15/06/2014 21:25

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 193.105.154.127 on Sun, 15 Jun 2014 21:25:26 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 2: Pour mieux connaître Homèreby M. Bréal

Úvahy. 127

f

Úvahy. Μ· Bréal : Pour mieux connaítre Homěre. Paříž 1906,

Haehette. Str. VIII a 311. Za 3 fr. 50 ct.

Κ dlouhé řadě pokusů o rozptýlení temna, halícího vznik

básní homerských, přibývá knihoa Bréalovou nový, cenný pří

spěvek. Základní tendencí spisu jest snaha, přiblížiti obě básně

dobám historickým a zařaditi je na určitý stupeň řecké civili

sace, a to značně pokročilejší, než se pro ně obyčejně stanoví.

Nesprávné názory o otázce této pramení dle mínění spisovatelova hlavně ze dvou předsudků. Jsou to nejprve theorie o prosto národní epice, jež pokládaly poesii homerskou za spontánní výkvět

genia lidového. Stránce té nemusil ovšem spisovatel věnovati tolik místa; neboť pochybuji, že by kdo nyní vážně věřil, že Ilias a Odysseia jsou plody poesie lidové. Naproti tomu uznati

jest se spisovatelem, že správnému názoru na poesii homerskou

překáží často, že primitivnost mravů a zařízení, jež se v ní všude

jeví, byla pokládána za pravý obraz světa homerského, kdežto ve skutečnosti jest jen výsledkem konvence a působení zákona,

platného pro poesii řeckou vůbec, že každý druh řídí se svými vlastními normami. Básník epický byl zákonem tím nucen, aby svou látku archaisoval. Přirozeno však, že pod tímto umělým závojem primitivnosti prosvítá místy vlastní doba básníkova. A tak i poesie Homero va, ač se snaží zacho vati všude tento nu

cený ráz starobylosti, jeví oku bystrého pozorovatele rysy civi

lisace již valně pokročilé. Není tu na př. určité zmínky o písmu, ač bylo básníku jistě známo, nepřipomínají se tu sochy, malby, nemluví se o penězích, ač znalost toho můžeme z básní samých dokázati; boj z vozů válečných, známý básníku z reliefů assyr

ských neb egyptských, pokládá se za starý způsob boje řeckého. Pod tímto umělým zabarvením jeví však poesie tato stopy vy sokého stupně kulturního. Nehledě k velké dokonalosti jazykové, slohové a metrické1 jest tu tolik rysů, neshodujících se s líčenou

primitivnosti mravů, že básně ty byly, jak se zdá, skládány pro posluchačstvo aristokratické, mající zálibu v přepychu a krásných předmětech, liberální v ohledu náboženském a ovládané touhou

po slávě. Rysy ty ukazují dle mínění spisovatelova na civilisaci,

jež zkvetla v bohatých městech maloasijských vlivem kultury

lydské, doba pak, k níž vede nás dokonalost formální a zralost

myšlenková, není daleka od prvých filosofů iónských.

Svůj názor o vzniku básní homerských ukazuje spisovatel na Iliadě. Vývoj poesie homerské je dle něho těsně spjat s ve

řejnými slavnostmi, při nichž recitována byla; dál se ve třech

stupních vývojových.

This content downloaded from 193.105.154.127 on Sun, 15 Jun 2014 21:25:26 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 3: Pour mieux connaître Homèreby M. Bréal

12S Úvahy.

Κ původnímu výtvoru, jejž tradice přičítá Homerovi, při

družily se přídavky, pocházející od básníků, vychovaných v tra

dicích homerských a sdružených v organisovanou korporaci, čímž

zachována byla jednota plánu, jazyka i metra. Básně ty byly

recitovány nadále při slavnostech, až nabyly v Athénách za

Peisistratovců pevného celku. Čekali bychom, že spisovatel na

značí blíže, které části Iliady pokládá za pozdější přídavky, avšak vyjímaje zpěv II., jejž probírá podrobněji (na str. 118 n.), vyslovuje pouze některá všeobecná kriteria, dle nichž lze tyto

pozdější části poznati. Takovým kriteriem jest mu na př. roz

dílné líčení scén bitevních. Kdežto v částech původních vyplňují rekové sami bojiště a bitva skládá se z řady osamocených

soubojů, stali se z nich v pozdějších přídavcích vůdcové, kteří

velí svému vojsku a táhnou v čele jeho do boje. Spisovatel měl však platnost kriteria toho i jiných vyzkoušet! na všech

příslušných částech a snažiti se o rozlišení částí těch v celé

básni; neboť jinak sotva přesvědčí o bezvýminečné platnosti

jejich. Mezi poslední přídavky a přenesení básně do Athén nelze

vkládati značnou mezeru časovou a celková jednotnost básně

nedovoluje též stanovití příliš dlouhou dobu pro pokračovatele

Homerovy. I dospívá Bréal. k závěru, že vznik Iliady klásti jest na počátek VII. stol. př. Kr. Tehdy byla v Malé Asii na vrcholu

slávy říše lydská. Odtud asi přenesl básník princip přísně mo

narchistický na svůj Olymp a feudální na společnost svých hrdin.

Než spisovatel postupuje ještě dále. Z výroků básníkových o králích a moci královské vyvozuje, že žil na dvoře lydském v době posledních králů lydských, Alyatta neb Kroisa.

Vedlo by příliš daleko, pokoušeti se o kritický rozbor spi

sovatelových názorů o problémech, u nichž více než jinde platí Herakleitovo: πάντα ρεΐ. Proto naznačím jen krátce své stanovisko.

Soudím, že methoda, jíž spisovatel užil, jest správná. Musíme

vskutku rozlišovati dvojí svět v poesii homerské, fiktivní a sku

tečný, tající se pod povrchem prvého, jehož správné vystižení

jedině nás může poučiti o době, kdy básně vznikaly. Také nelze,

jak myslím, nic podstatného namítati protizpůsobu, jímž si před

stavuje vznik Iliady; tu by bylo si jen přáti, aby spisovatel, jak jsem již výše naznačil, rozlišil přesněji pozdější přídavky od pů vodního jádra básně. Rozhodně však ukvapenou a subjektivní zdá se mi určitost, s jakou mluví spisovatel o věku a osobě

Homerově. Κ tak přesným údajům časovým a biografickým ne

máme práva a sotva kdy je míti budeme.

Κ této části všeobecné přidal spisovatel v druhé polovici

knihy část zvláštní, jíž v upomínku na dílo Buttmannovo dal

název Lexilogus. Vzdálen jsa úmyslu, vyčerpati svou látku úplně,

podává tu ve formě slovníku řadu poznámek o jednotlivých vý

This content downloaded from 193.105.154.127 on Sun, 15 Jun 2014 21:25:26 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 4: Pour mieux connaître Homèreby M. Bréal

Úvahy. 129

rázech homerských. Uloženo jest tu hojně nových pozorováni, ale nutno přiznati, že místy jest výklad spisovatelův nepřijatelný. Nemohu na př. souhlasiti s etymologií slova εορτή od άείρω; v prvé části slova ήρως nelze spatřovati touž složku jako v ήρι-γένεια,

ήρι-βαλής. Κεφαλή nelze uváděti v etymologickou souvislost

s κύμβη a τέκμαρ s τεύχω. O. Jircíni.

A. Vogliano: Ricerche sopra Tottavo mimiambo di Heroda (Ένύπνιον). —■ (Con un excursus IV. 93—95). Milán

1906, A. Cordani. Str. 56.

Předmětem spisku toho jest zajímavý, ale v mnohém ohledu

značně nejasný osmý mimiamb Herondův, nadepsaný Έννπνιον.

Báseň ta, v původním papyru Herondově jen z části zachovaná,

rozhojněna byla v posledních letech nově nalezenými zlomky, které usnadnily sice správnější pochopení celku, ale spolu přinesly

nové, nesnadné problémy jak v kritice textové, tak ve výkladu.

Spisovatel přihlíží k oběma těmto stránkám, a s pochvalou jest

vytknouti, že se snaží všude podati samostatný úsudek. To platí zvláště o druhé části pojednání, zabývající se výkladem básně; ale i v oddílu prvém, kde podán jest text mimiambu ve věrném

přepise i v úpravě moderní, pokouší se leckde o samostatné

vyplnění hojných mezer textových. Značně však vadí části té

přílišná nezřetelnost tisku, stupňující se místy až v nečitelnost.

Hlavni cenu pojednání spatřuji ve výkladu nesnadného

mimiambu onoho. Celkový smysl jest dosti jasný; Herondas líčí

tu v allegorieké formě snu postup své činnosti básnické a zápasy, které musil podstoupiti se školou, názorům jeho se protivící, jež

jest tu repraesentována pastýři. Na konci básně vystupuje zjevně,

nedbaje allegorie; hlásí se k Hipponaktovi jako svému před chůdci a předpovídá příští slávu svou. Tato jasnost mizí však,

přistoupíme-li k podrobnostem. Tu asi sotva kdy se docílí shody; neboť vedle značné porušenosti textu vadí velice, že nevíme, zda

a pokud mají všechny narážky básníkovy osobní ráz. Κ tomu

přistupuje, že známe život Herondův velmi nedokonale. Spisovatel

postupuje v kombinacích svých celkem střízlivě a leckde obhajuje

přesvědčivě své názory, zvláště proti Crusiusovi. Vhodně na př.

identifikuje starce, jenž tu proti básníkovi vystupuje, s Hippo

naktem, jinocha pak, jehož pomoci se dovolává, s Tbeokritem.

Vyvozuje-li však z příkrého vystoupení starcova proti básníku, že Herondas, prve než se přiklonil úplně k Hipponaktovi, prožil

periodu nejistoty, v níž následoval školu alexandrijskou (str. 43 n.), zdá se mi tvrzení to nedokázaným. Spíše jest správné, jak ostatně spisovatel sám na str. 37 vykládá, že básník byl již po vahou svou v příkrém odporu s duchem oné poesie.

V přidaném exkursu o nesnadném místu mimiambu IV

93 — 95 snaží se spisovatel odstraniti obtíže, jež výkladu v cestu

Listy filologické XXXIV, 1907. 9

This content downloaded from 193.105.154.127 on Sun, 15 Jun 2014 21:25:26 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions