Upload
others
View
9
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
2. cvičení – Venkovská společnost
Letní semestr 2014/2015
PEF ČZU
Doktorand: Ing. Jakub Petr
E-mail: [email protected]
Kancelář: PEF/E229
Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30
St 13:00 – 14:30
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Studium venkovských sociálních životů
Zachycující celou venkovskou realitu (sociální strukturu, sociálně-kulturní život, sociální organizaci apod.) za použití empirických metod
Otázky k porozumění sociálního prostředí venkovské obce:
Jaká je sociální struktura venkovské obce?
Jaký je místní život? Jak lidé jednají na venkově?
Jaké jsou mezilidské vztahy?
Kdo jsou lokální aktéři?
Zda či jak spolupracují? Pokud ano, jak se tato skutečnost projevuje?
Jaké jsou lokální/vnitřní zdroje venkovské obce?
Venkovská společnost
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
A. Fyzický prostor
(venkov jako geograficko-demografické celky a jejich
vymezení)
B. Čas
(cyklické pojetí času, představa o opožděnosti ve vývoji)
C. Venkovská subkultura
(sepjetí s přírodou, pevnost normativ. řádu, nedůvěra
ke změnám, důvěra v lokální záležitosti)
D. Venkovská sociální struktura
(venkov jako sociální kategorie, sociální diferenciace,
struktura, mobilita)
Matice venkovské společnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
A. Venkovská společnost jako fyzický prostor
převaha přírodních porostů
otevřená krajina
významnost klimatu a počasí
agro-leso-pastevní užití prostoru
nízká hustota zástavby a osídlení
decentralizovaný způsob osídlení v malých sídlech
(vesnicích)
nekompletní technická infrastruktura
Matice venkovské společnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
B. Čas jako sociální jev
Cyklické pojetí času odvislé od koloběhu přírody
Městská spol. považuje venkovskou za opožděnou neboť
vnímá čas lineárně (posun vpřed).
Matice venkovské společnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
C. Venkovská subkultura
Specifická rurální kultura s tradicí v rodině
Blízký vztah člověka k přírodě
Neanonymní žití
Menší sídla
Větší soudržnost
Důvěra v lokální autority
Matice venkovské společnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
D. Venkovská sociální struktura
Venkov jako sociální prostor se liší od městského
prostoru
Bydlení a přebývání na venkově je sociálně
strukturovaným prvkem
Slabší sociální mobilita
Trvalejší sociální kontakty
Matice venkovské společnosti
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Podle matice venkovské společnosti
charakterizujte ve zkoumané obci následující
faktory (1 strana A4):
Užití prostoru
Vnímání času
Vyskytující se/chybějící znaky venkovské
subkultury
Vyskytující se/chybějící charakteristiky
venkovské sociální struktury
Každé tvrzení podložte odkazy na využité materiály,
příp. podrobně dokumentujte způsob jeho zjišťování
(NE – wikipedia)
Úkol
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Úkol
Na základě vypracování první části projektu se
pokuste zhodnotit vliv dopravní
dostupnosti/nedostupnosti na kvalitu života v
obci (1 strana A4)
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Obraz města a venkova – městská a venkovská
společnost, která se zásadně liší způsobem života a
kulturními projevy
Venkovský člověk vs. Městský člověk
Venkov se liší od města nejenom jako fyzický
prostor, ale také jako sociální prostor
Venkovská společnost jako sociální prostředí
si zachovává svá specifika a jedinečnosti
Zažité vzory jednání, sociální vazby, kulturní
dědictví
Význam funkce rodiny a místních autorit
Venkovská společnost
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Tradiční venkovská lidová kultura – tradice,
zvyky a obyčeje
Za venkovany jsou považování ti, kteří splňují sociální
znak trvalého bydlení na venkově
Život s lidmi v komunitě
,,Komunita“ – společenství živých bytostí, kteří obývají
společný prostor (vzájemná interakce, vycházející
například ze společných potřeb nebo zájmů)
Může to být obyvatelstvo obce, nebo se může jednat
o skupinu se společnými zájmy, spolek, klub, občanské
sdružení, církev, školu, aj.
Venkovská společnost
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Venkov jako sociální prostor:
obvykle s nízkou hustotou obyvatel a zástavby,
s lidmi v nich tradičně orientovanými na
zemědělství, pastevectví, lesnictví či rybolov
dnes rekreanti z měst s životním stylem
vycházejícím pod tlaky globalizace a
modernizace
Venkovská společnost je vnitřně rozdílná
(názorové rozdíly mezi obyvateli rozdílného
pohlaví a různých stupňů vzdělání)
Venkovská společnost
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Obecně známý je poznatek, že obyvatelé
venkovských obcí jsou navzájem vázáni
těsnějšími vazbami
Značné rozdíly v chování a způsobu života lidí
žijících v příměstských vesnicích, kteří
pravidelně dojíždějí do města za
prací(nedostatek pracovních příležitostí na
venkově), nákupy a kulturou, a lidí, kteří žijí
na území odlehlého venkova
Atraktivita venkovských obcí pro život a
podnikání (pokud nejsou v okolí měst) je nízká
Venkovská společnost
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Na českém venkově žije dnes asi jedna čtvrtina populace České republiky (přibližně 2,8 mil.)
Venkovské regiony se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku
Snižující se počet osob zaměstnaných v zemědělství vyplývá, že převážná většina dnešních venkovanů v produktivním věku je svou existencí svázána s městem, kam pravidelně dojíždí za prací aj.
Jejich životní orientace je formována jinými podněty než každodenním kontaktem s přírodou, jak tomu bylo u rolníků
Na venkově zůstává stará generace, z mladých ti, kteří zde mají příznivé rodinné zázemí a možnost stavby rodinného domu na vlastním pozemku
Venkovská společnost
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
V dnešní době vyjma bohatých zemědělských oblastí se venkov s různou intenzitou nadále vylidňuje, zároveň dochází ke stárnutí venkovské populace a trvale žijící obyvatele nahrazují víkendoví rekreanti z měst
Do popředí se dostávají rekreační funkce venkova
Venkovská samota se stává přitažlivou i pro alternativní jedince, jimž současná konzumní společnost nevyhovuje
S transformací vlastnických vztahů k půdě po r. 1989 se situace nezměnila
K individuálnímu zemědělskému hospodaření se odhodlala jen malá skupina vlastníků půdy, ale i přes číselný nárůst soukromých zemědělců tvoří na dnešní vesnici pouze okrajovou sociální skupinu
Venkovská společnost
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Venkovská společnost
Převážná část obyvatel vesnice nachází zaměstnání v jiných profesích a jejich život formuje globalizovaná urbánní kultura
Zemědělské nebo zahrádkářské práce pro ně představují jen doplňkovou činnost v rámci volnočasových aktivit nebo u mladé generace úplně absentují v souvislosti s jejich odlišnými hodnotovými preferencemi
Ve společnosti chybí úcta a důvěra v poslání zemědělce
Být zemědělcem je na počátku 21. století neobvyklé i na venkově, kde se zemědělstvím už živí málokdo
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Obrazem: čeští zemědělci (Zdroj: http://www.vysocina-news.cz/data-to-40/20695/preface/full.jpg
Venkovská společnost
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku: http://3.bp.blogspot.com/-
jzoGWtGNqfo/UDDtkxJmapI/AAAAAAAAJbU/9B2HHpyZKdQ/s1600/Claas1.jpg
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Obrazem: čeští myslivci Zdroj: obr. č.1: Ilustrační foto. Autor: DENÍK/archiv a obr. č. 2:
http://www.greathunting.eu/2013/02/zpivani-lesa.html
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Myslivost jako součást kulturního dědictví (udržení a rozvoj tradic a zvyků)
Jak se stát myslivcem?
Lov zvěře:
Čekaná
Myslivecký hon jako „svátek myslivců“
Poslední leč – hodnocení sezóny s kapkou alkoholu a vyhlášení „krále honů“
Odraz v umělecké a hudební tvorbě (myslivecké ceremonie (např. obrazy a hudebních skladby, začátek a konec honu oznámen troubením aj.)
Myslivost poskytuje suroviny pro kožešnictví, kloboučnictví, brašnářství, řezbářství apod.
Myslivci a Myslivost
Zdroj obrázku:
http://www.infoportaly.cz/karvinsko/havirov/2289-myslivci-
a-jejich-druhy-hon
Zdroj
obrázku:http://www.alwadovelkosklad.sk/wp-
content/uploads/jagermejter.jpg
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Průvodním jevem života současné vesnice je konfrontace
s městskými rekreanty
Rekreace jako forma trávení volného času
realizovaná různými formami nabývá masové podoby
Především vychází z aktivního zájmu o poznávání
přírody provázeného například pěší turistikou nebo
určité formy úniku z industrializovaného městského
prostředí v podobě ,,druhého bydlení“, kde městští lidé
tráví volný čas a prázdninovou dobu
S městskými obyvateli jako rekreanty se vesnice
setkávala už dříve
Lidé z města – trampové, chataři, chalupáři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Vztah k přírodě a formy trávení volného času v přírodě
ovlivnila hnutí šířená z amerického a anglického prostředí
jako byl „woodcraft“ ze kterého ideově čerpaly jak
skauting, tak i tramping.
Tramping nebo i trempink je české a slovenské
občanské lidové hnutí inspirované Ligou lesní moudrosti
„woodcraftem“ a americkým Divokým západem – obdiv k
západní kultuře, skautingem (resp. junáctvím)
Tramp nebo i tremp pochází z ang. a používal se
v Americe jako označení pro tuláka
Překlady dobrodružných románů Karla Maye, např.
příběhy o indiánském náčelníkovi Vinnetouovi a zálesáku
Old Shatterhandovi, překlady Jacka Londona aj.
Trampové
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Tramping jako hnutí umožňuje realizovat své představy o životě a klasické touhy mladých lidí po romantice, dobrodružství, vztazích založených na přátelství a vzájemné důvěře malých skupin, a na jednoduchém, srozumitelném a přírodním způsobu života podle svých představ (láska, úcta k přírodě a svobodě), přirozený humanismus, bratrství, sport provozovaný v přírodě)
Adekvátně bývá pojem tramping též označován slovem vandr či „vandrování“;
Dále bývá označován slangovým výrazem čundr resp. „čundrák“, z původně německého "tschundern" – "toulat se"
Pojem "čundrák'" býval původně poměrně pejorativní označení, později ztratil svůj hanlivý význam a zlidověl.
Trampové
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
První čeští trempové byli starší skauti (roveři), kterým
přestal vyhovovat pevný řád skautské organizace, ale
měli vztah k přírodě a romantice
Trempové vytvářeli svébytnou subkulturu a navštěvovali
tehdy ještě neosídlenou přírodu zejména v jižním
okolí Prahy, především v povodí řek Vltavy a Sázavy,
později i v povodí řeky Berounky aj.
Český tramping měl vždy svá dosti osobitá a často i velmi
výrazná specifika
Tramping se posléze rozšířil v menší či větší míře do
všech koutů bývalého Československa
V povodí Vltavy a Sázavy pak také vznikly první osady a
tábořiště
Trampové
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Specifické názvy jednotlivých osad (včetně vlajky a
totemů, „domovenka členů na rukávě“ – T.O. vs. T.S.)
Osadní kapely, táboráky a trampské písně
Vliv na českou lidovou a populární hudbu – např. folk a
country apod.
Eda Ingriš – Teskně hučí Niagara, Jenda Korda –
Vlajka letí vzhůru (trampské hymny)
Trampský písničkář Wabi Daněk – Rosa na Kolejích aj.
„Trampská atletika“
Na závěr je důležité říci, že lidové spolky a svazy jako je
např. Sokol (ČOS), Junák, Trampové byly
totalitními režimy nevybíravým způsobem potlačovány
a zakazovány
Trampové
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampská chata "Kamarád" v údolí Divoké Orlice
zdroj obrázku: http://www.panoramio.com/photo/67933940
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampská chata Walden je svědectvím subkultury –
Valašské Klobouky (okr. Zlín) Zdroj obrázku: http://www.ahojahoj.szm.com/ahoj_buda_walden.htm
Trempové u táboráku Zdroj obrázku:http://kawi.cz/tramping/vandrovni/01.jpg
TRAMPSKÝ SRAZ – „STRUNY KYTAR A TRAMPSKÉ PÍSNĚ“ ZDROJ OBRÁZKU: HTTP://WWW.TRAMPNET.SK/TVORIVOST/KT_REZBAROV/KTR.HTM
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Chataření a chalupaření, označované jako
tzv. ,,vázaná rekreace nebo druhé bydlení“
„Páteční úprky z města na chatu“
Druhé bydlení – je termín označující obytné objekty
(chaty, chalupy) sloužící pro individuální rekreaci a
může se jednat i o obytný objekt (byt či dům), který
majitel nevyužívá jako trvalé bydliště
Amenitní migrace (požitková či zelená migrace) – je
sociologický a urbanistický pojem, který označuje
stěhování určité skupiny městských obyvatel na
venkov(= není podmíněna eko. důvody, ale zájmem o
jinou kvalitu života)
Chataři a Chalupáři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Jeden typ migrantů hledá možnost žít v lepším přírodním prostředí, druhý se zaměřuje na kulturní specifika cílové oblasti – místní tradice, zvyky a obyčeje
Amenitní migrace může přinášet pozitiva i negativa
Pro vesnice může být přínosný příliv nových obyvatel, rizikem je možné nepřijetí přistěhovalců ze strany původních vesničanů
Chataření, coby kategorie trávení volného času spojená s venkovským prostředím, se po druhé světové válce stává postupně masovou záležitostí
Kořeny ve 20. letech 20. století (omezeno na vyšší společenské vrstvy), ale během 50.- 60. let se stává prestižní záležitostí životního stylu městských obyvatel
Chataři a Chalupáři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chatová osada Felinka u Ostré Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Felinka7.jpg
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chatová osada v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně v
okresu Nymburk Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chata_u_Hrbackovych_tuni.jpg
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Spojuje je touha po odpočinku v prostředí tak
odlišném od města a vytržení ze stereotypu
uspěchaných všedních dnů
Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid, příjemná
změna prostředí, která nabízí mnoho aktivit
Češi se rádi věnují zahrádkaření a kutilství
S pestrou nabídkou všeho, co si jen může srdce chataře
a chalupáře přát, tyto koníčky zaznamenávají rozkvět
Aktivity chataře - chalupáře: např. posekat trávník,
okopat záhon, očesat jablka, pěstovat vlastní zeleninu,
natřít plot, postavit lavičku nebo přístřešek na dřevo,
ozdobné skalky atd.
Chataři a Chalupáři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Chataření se koncentruje do turisticky atraktivních
míst v dojezdovém okolí velkých měst a průmyslových
aglomerací, kde se chatové kolonie rozrůstají často v
krajinářsky cenných partiích, většinou na okrajích
vodních ploch a toků
Postupně narůstají jak jejich rozměry, tak standard
vybavení
Živelnost výstavby měla za následek různorodost
architektury chat, které v souhrnu nepůsobily
esteticky a narušily krajinný ráz (rušivý prvek)
Problémy ekologického rázu s hromadícími se
odpadky nebo absentující kanalizací
Chataři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Chataření se s masovostí zásadně proměnilo a projevila
se jeho výrazná negativa:
Chatové kolonie jsou přelidněny, lidé ztrácejí soukromí,
romantika ustoupila masovému jevu, který vyžadoval
jiné formy soužití mezi rekreanty i s domácím
obyvatelstvem vesnic, jež chatové kolonie obklopovaly
Přímý kontakt s vesničany chybí - chybějí přirozené
sousedské vazby, které nahrazuje anonymita stejná
jako ve městě
Chataři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku: www.panoramio.com/photo/36690810
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Chalupa je venkovské obytné stavení (usedlost),
ke kterému obvykle patřila pole jen s malou výměrou
nebo žádna pole (domkáři)
Menší venkovské hospodářské stavení
Přeměna bývalých zemědělských usedlostí na
rekreační objekty městských obyvatel
V současnosti se používá termín rekreační chalupa,
(jako obytný objekt ,,druhého bydlení“)
Uživatelé chalup jsou obvykle nazýváni jako
chalupáři
Chalupáři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Masový nástup nastává v období normalizace od
počátku 70. let minulého století, i když kořeny sahají
do poválečné doby a jsou spojeny s vysídleným
pohraničím
Sociologové konstatují, že šlo jednak o kompenzaci za
striktně omezené cestování do kapitalistické ciziny a
jednak o únik do soukromé sféry před represivním
politickým režimem
Svou roli hrála jistě také možnost seberealizace při
rekonstrukčních a opravárenských pracích a zhoršující
se životní prostředí ve velkoměstských aglomeracích
Chalupáři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Chalupa slouží majiteli a jeho nejbližším přátelům
Důležitá je dočasná změna sociální role v souvislosti s pracemi, které chalupář vykonává a které znamenají odreagování se od městského života a duševní práce
Chalupáři představují na vesnici jinorodý element, většinou s vyšším vzděláním, který je starousedlíky různě reflektován
Vztahy mohou být neutrální nebo se mohou posunout do pozitivní i negativní polohy (od podceňování z důvodu nepraktičnosti a odlišných biorytmů až k respektování, když chalupáři inspirují místní obyvatele)
Chalupáři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Pokud se chalupáři sžijí s vesnickým
kolektivem, mohou iniciovat některé aktivity,
které vedou k rozvoji lokální kultury a
společenského života
Například jako je vydávání publikací o historii,
obnova lidových tradic, zvyků a obyčejů, údržba
drobných památek a lidových staveb nebo ochrana
přírody apod.
Chalupáři
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Staré bělidlo (Babiččino údolí) – Zde prožila Božena Němcová
roku 1844 prázdniny se svými dětmi a v povídce Babička sem
přenesla své vzpomínky z dětství prožitého s její babičkou
Zdroj obrázku: testovani.ceskyjenbezchybne.cz/testovani/wordpress/wp-content/uploads/2012/04.jpg
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku: http://www.chatar-chalupar.cz/cleneni-oken
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Zdroj obrázku: www.papermodel.cz/papermodel/modely/_stavby_lid.htm
Staročeská chalupa – polabské lidové stavby (roubená chalupa z Polabí)
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Lidé z měst spojuje touha po odpočinku v
odlišném prostředí od města a vytržení ze
stereotypu každodenních všedních dnů
Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid,
příjemná změna prostředí, která nabízí
mnoho aktivit
Vnímání a vymezování na základě znaků
různorodé povahy
Stavební zákon: Jednoduché stavby - pro
individuální rekreaci (rekreační chalupa,
rekreační chata, rekreační domek, zahrádkářská
chata)
Chata Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby Chalupa
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Rekreační chata: (dle stavebního zákona) je stavba určená k individuální rekreaci, obestavěný prostor do 360 m3 a zastavěná plocha do 80 m2. Může být podsklepená a má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Viz. - § 2, vyhl.č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.
Rekreační chalupa:
(dle stavebního zákona)
starší stavební objekt,
který byl vybudován pro
účel bydlení a později
vyčleněn z bytového fondu
a rekolaudován pro účel
individuální rekreace
Chata Vymezení: Chalupa
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
Je obytný objekt, který využíváme především k rekreaci a bydlení, podle toho je uzpůsobena stavba
Lze ji využívat celoročně, ale většině obyvatel slouží především sezónně
Chata je obvykle malá či střední stavba a je umístěna většinou více pohromadě a vytváří tzv. chatoviště (chatové osady či kolonie)
Je venkovské obytné
stavení (usedlost)
Bývalé hospodářské
stavení, které jsou v
současnosti oživována a
využívají se také k
rekreaci a bydlení
Chalupa je původní
(starší) stavba, která
nemění ráz krajiny,
stojí jednotlivě
Chata Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby Chalupa
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE
o Odlišují se různými znaky, ať už kvantitativními či kvalitativními
o Vzhled, místo výskytu a velikost - různorodost architektury
o Otázka vybavenosti, vzdálenosti a ekologických aspektů (hromadící se odpadky nebo absence kanalizace u chatařů)
o Chaty a chatové osady jsou obvykle v dojezdovém okolí od měst (zatímco u chalup to tak být nemusí, nicméně dnešním trendem jsou horské chaty a chalupy)
o Otázka lokálního rozvoje?
- přínosy a rizika chatařů a chalupářů
Chata Chalupa
RURÁLNÍ SOCIOLOGIE MAS
Místní akční skupina (MAS) je založená na principech místního
partnerství za účelem podpory a rozvoje venkovského regionu
Posláním NS MAS ČR je především sdružovat MAS, reprezentovat a
zastupovat MAS na národní úrovni vůči vládním institucím, ministerstvům
a organizacím zřizovanými ministerstvy a dalším relevantním subjektům a
na mezinárodní úrovni vůči organizacím a subjektům pracujícím v intencích
iniciativy Leader a ve vztahu k ostatním partnerům, institucím a úřadům
apod.
Cílem NS MAS ČR je podpora činnosti MAS při realizaci programu obnovy
a všestranného rozvoje venkova s cílem:
zlepšit kvalitu života na venkově prostřednictvím setrvalého a
integrovaného místního rozvoje,
zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností mezi členy sítě,
zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností na úrovni spolupráce mezi
členskými zeměmi Evropské unie a jejich MAS,
podporovat spolupráci s dalšími zeměmi, které ve venkovském prostoru
chtějí používat metodu LEADER (nese implementační odpovědnost)
DĚKUJI ZA POZORNOST
A
PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE
Seznam použité literatury a zdrojů:
Válka M. Sociokulturní proměny vesnice. 1 vydání. Brno:
Masarykova univerzita, 2011. ISBN: 978-80-210-3908-7
Sedláčková M. Důvěra a demokracie. 1. vydání. Praha:
Sociologické nakladatelství (SLON), 2012. ISBN 978-80-
7419-058-2
Keller J. Nejistota a důvěra. 1. vydání. Praha: Sociologické
nakladatelství (SLON), 2009. ISBN 978-80-7419-002-5
Vajdová Z. Místní společenství Orlicka. 1. vydání. Praha:
Sociologický ústav AV ČR, 2009. ISBN 978-80-7330-170-5
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zajimavosti_nazvu_obc
i_v_ceske_republice
http://nsmascr.cz/o-nas/
http://pef.czu.cz/~marikova/Prednasky/cv7.pdf
http://www.pavlat-znalec.cz/investing/stpr/stpr/stpr06.html