DIA.info č. 61

7/31/2019 DIA.info . 61

1/13

INFORMACE PRO DIABETIKY

slo 61, erven 2012

PRACOVN ZAAZEN PACIENT S DIABETEM

A LBA INZULNOVOU PUMPOUSTRAVA DIABETICKHO DTTE (III)DIABETICK DT VE KOLE (KOLCE)CO JE NOVHO V TECHNOLOGICH

4

81318

DIA.info

7/31/2019 DIA.info . 61

2/13

Editorial

prof. MUDr. Jan Lebl, CSc.

DIA.info 6/2012OBSAH4 Pracovn zaazen pacient s diabetem

a lba inzulnovou pumpou8 Strava diabetickho dtte III13 Diabetick dt ve kole (kolce)17 Neprchodnost (okluze) infuznho setu18 Co je novho v technologich?21 Edukace 201223 Kontinulomnie

VydvRoche s.r.o., Diagnostic division, prodejn jednotka Diabetes Care, Dukelskch hrdin 12, 170 00 Praha 7.www.dia-info.cz, www.accu-chek.cz. Pipravila: Hana Novotn, Amepra, s.r.o., [email protected] a produkce: Dot Production. Vychz tikrt ron. Uzvrka tohoto sla: 30. dubna 2012. asopis jemon bezplatn objednat na adrese vydavatele, ovem pouze do vyerpn zsob. Stanoviska a nzory autorse nemusej shodovat se stanovisky a nzory vydavatele. Registrace MK R E 15556.

V ptm sle najdete:TransplantacePan prof. MUDr. Frantiek Saudek, DrSc., z Insti tutuklinick a experimentln medicny v Praze Kri vsseznm s monostmi transplantac ostrvk:Transplantace ostrvk: od lby nkterch k vylenvech

Strava dtte s diabetem (IV)Prof. MUDr. Jan Lebl, CSc. a p an Radka itovz Pediatrick kliniky 2. LF UK a FN Motol, vsseznm s dalmi informacemi o sprvn vivpro diabetick dti.

Koncem letonho roku si pipomeneme 90. vro prvnho

podn inzulnu dtti s diabetem. Svt tehdy obletla dvojicefotografi: Na prvn z 22. prosince 1922 dr maminka

v nru umrajcho chlapce s nov z jitnm diabetem. Vechnydti s touto diagnzou v historii lidstva do t doby nepeily dlene dny i tdny od prvnch pznak. Na druhm snmku z beznansledujcho roku vidme stejnho chlapec, kter vypad zdrav,se astnm smvem. Prvn dt, ktermu prv objeven novlk inzuln zachrnil ivot.

Zaveden inzulnov lby pedstavovalo meznk v historii medicny:Lkam se poprv podailo zvldat stav bezprostedn ohroujcivot.

V souasn dob m na celm svt diabetes piblin 440 000dt. U 70 000 se diabetes kadoron nov projev. Ale jetdnes, bezmla cel stolet po objevu inzulnu, je celosvtovnejastj pinou mrt diabetickch dt nedostupnost inzulnu.Mnoho dt v rozvojovch zemch umr p ed stanovenmdiagnzy, u jinch je nemoc sice zjitna a ve veejnchnemocnicch zane inzulnov lba, rodina ale po proputndtte dom nem prostedky na dal len.

Celosvtov komunita lka a jejich organizace, zejmnaIDF (Mezinrodn diabetick federace), ISPAD (Mezinrodnspolenosti pro diabetes v dtstv a dospvn) a ESPE (Evropsk

spolenost dtsk endokrinologie), proto usiluj o to, aby kaddt v jakkoliv zemi mlo anci na vasnou diagnzu diabetua na jeho dlouhodob kvalitn len. Jedna z farmaceutickchfirem, vznamnch vrobc inzulnu, nabz dlouhodobou lbuinzulnem pro 10 000 diabetickch dt v subsaharsk Africezdarma. Jedinou podmnkou je veden protokolu o lb jejichlkaem. To po patnch zkuenostech z dvjka, kdy bezplatndodvky inzulnu v nkterch z tchto zem ji na vldn rovnizhadn zmizely a pslun vrobn are inzulnu byly pakobjeveny na pultech soukromch lkren.

Dal pekkou spn inzulnov lby je v tchto zemchnegramotnost rodi: vodn edukace tedy zahrnuje vedlencviku injekc inzulnu pojednn o hypoglykmii, ketoacidze,strav a tlesnm pohybu tak vuku slovek, aby rodie i dtsprvn zhodnotili daj o sv glykmii na glukometru. Pro africkdti jsou nyn k dispozici jednoduch edukan schmata, kter jeprovedou skalmi ivota s diabetem.

Inzuln za uplynulch 90 let zachrnil miliony ivot a sm obsahdnenho sla naeho asopisu jasn ukazuje, e u ns u nejde

o ivot. Kdy se zabvme otzkami, zda inzulnov pumpazlepuje pracovn uplatnn, co pi diabetu s chipsy i bagetouz automatu ve kole i zda si pidat jednotku inzulnu na chutnouveei v restauraci, dvme tm jasn signl, e patme do astnmen sti svta, kter vylauje u jen drobn nuance kvalityivota. Vame si toho, e jsme se doslova umli narodit v asei v mst. Pi diabetu to plat dvojnsob.

7/31/2019 DIA.info . 61

3/13

Pracovnzaazenpacients diabetem

Diabetes mellitus je chronick onemocnn, kter vyadujeceloivotn lbu vetn pravy diety a ivotosprvy.

Je samozejm, e tato opaten se dotkaj i vlastnhopracovnho zaazen pacient. U dt a mladch dosplch

je vhodn zvit vechny okolnosti ji pi vbru koly,u starch pacient je asto teba pehodnotit dosavadnpracovn zaazen, rekvalifikaci, v krajnch ppadechzvit i invalidn dchod.

Obecn je mlo povoln, kterjsou pro pacienty s diabetem(hlavn lench inzulnem)

zcela zakzna. Pat sem nkterprce v ozbrojench slokch,v hromadn doprav osob nebonkter dal rizikov zamstnn(piloti, prce ve vkch). Ve vechtchto ppadech jsou omezen dnavyhlkami nebo vnitnmi pedpisyzamstnavatel. Dal skupinou jsou

idii, jejich zpsobilost k zenmotorovch vozidel uruje vyhlka. 72/2011 Sbrky zkon.U ostatnch povoln vm sice lkaneme jejich vykonvn zakzat,ale je vhodn zvit veker okolnostia vlivy na kompenzaci diabetu. Hlavnmomezenm ve vbru zamstnn jsouhypoglykmie (zejmna u pacientlench inzulnem). Netk se to jenidi, ale vech povoln vyadujcchtrvalou pozornost a koordinaci (nap.prce s motorovou pilou, obrbcmistroji, ve vkch). Nezanedbatelnjsou i okolnosti spojen se vznikemnebo lbou hypoglykmi (nepravidelna vysok fyzick aktivita, nejist pjemjdla po aplikovn inzulnu, nemonost

oputn pracovit, jdla, menglykmi).

Pravidelnosta vhodn ivotosprva

Pravidelnost a vhodn ivotosprvamohou bt omezeny nepravidelnoupracovn dobou, zejmna prac

na smny nebo astmi pesasy, co

naruuje pirozen biorytmy i zdravchzamstnanc. Podobn doporuujemezvit i zamstnn s vysokmduevnm vyptm i stresem, ktermohou negativn ovlivnit vlastnkompenzaci diabetu. Rizikemmohou bt i prce v potravinskchprovozech (pstup k jdlu), vepinavm, vlhkm nebo horkmprosted (obtn aplikace inzulnua selfmonitoring, riziko infekce neboporann), zamstnn vyadujc astcestovn (nepravideln reim).Pokroil pozdn komplikace jsoudalm limitujcm faktorem ve vbruzamstnn. Diabetick retinopatieomezujc zrak se me sttnepekonatelnou pekkou nap. pro

reakce na aktuln situaci.Mm-li shrnout vhody inzulnovchpump pro pracovn zaazen pacients diabetem, musm zat zlepenmvlastn kompenzace diabetu, a tm i

hodine nebo chirurga, ztrta citlivostipi diabetick neuropatii a ppadnsyndrom diabetick nohy se nesluujes fyzicky nronou prac, ppadn vevlhkm prosted (nevhodn pracovnobuv).Za posledn desetilet se zmnila adapodmnek lby diabetu: mmek dispozici kvalitn miniaturn glukometryk ast kontrole glykmi, modernaplikan techniku (inzulnov pera)

zjednoduujc podn inzulnu, novinzulny umouj lep nastaven lby.V pizpsoben se nepravidelnmuivotnmu (i pracovnmu) styluv souasnosti vyuvme i inzulnovpumpy. Tato zazen krom pravidelnaplikace malch dvek inzulnu jsouvybavena spoustou kontrolnchmechanizm (alarm) sledujcchbezpenost lby, tak i adou dalchfunkc umoujcch vy flexibilitulby (pechodn prava bazlu,rozloen nebo kombinovan bolus,kalkultor bolusu). Nkter inzulnovpumpy maj zabudovan i senzory kekontinuln monitoraci glykmiv relnm ase s monost asndetekce hypoglykmi a prunj

snen rizika pozdnch komplikacdiabetu, kter v delm asovmhorizontu mohou vst k invalidizacia vraznmu snen kvality ivota.Z dalch vhod, kter memeposoudit ji po krtkm trvnlby, je nejdleitj snenvskytu hypoglykmi (hlavn tchtkch, vyadujcch pomoc druhosoby), ppadn zlepen vnmnhypoglykmickch stav pi syndromu

nerozpoznanch hypoglykmi toto me bt dleit pro povolnvyadujc idisk prkaz nebotrvalou pozornost. S vskytem (i t)hypoglykmi zce souvis vyuitpokroilch funkc inzulnovch pump.Kalkultor bolusu pi sprvnmnastaven umouje aplikaci adekvtndvky inzulnu na jdlo, ppadni sprvnou volbu koreknho bolususe zohlednnm aktuln glykmiea pedchozch aplikovanchdvek inzulnu. Rozloen nebokombinovan bolus v nkterchppadech lpe pokrv vstebvnsacharid po jdle (nap. nkterjdla s vym obsahem sacharid,nim glykemickm indexem nebo

DIA.info 6/2012

pi poruenm vyprazdovn potravyze aludku). Pechodn snen nebonaopak zven bazln dvky nmumon lpe reagovat na neplnovanzvenou nebo snenou fyzickouaktivitu i stresov situace. Nesmmezapomenout ani na monost nastavenvce bazlnch reim (nap. propracovn den a vkend, pro ranna non smny). Vechny tyto funkcemohou pi sprvnm vyuit vst kesnen variability (kolsn) glykmi,zejmna vskytu hypoglykmi,ale zanedbateln nen ani snenvysokch hodnot spojench s rizikemrozvoje ketoacidzy.

Vhodyinzulnovch pump

Mluvme-li o vhodch, je teba zmniti mon slabiny lby inzulnovoupumpou. Zejmna prce v horkmprosted a vym pocen komplikujefixaci kanyl na ki, v vahu musmevzt i riziko snen inku inzulnunebo pumpy (optimln teplotnrozpt je pro inzuln cca 530 C, proinzulnovou pumpu cca 540 C). Prceve vlhkm, pranm nebo pinavmprosted me negativn psobitnejen na vlastn pstroj, ale zvyujei riziko infekce v mst aplikovankanyly. Fyzicky nron prce mezvyovat riziko rozpojen kanylyk aplikaci inzulnu nebo vstk mechanickmu pokozen pstroje,vlastn systm nkdy vad piprovdn uritch innost.Vechny sporn situace a monostilby je vhodn probrat s oetujcmdiabetologem, kter spolu s vmime posoudit veker okolnosti majcvliv na zdravotn stav i jejich een. Jeada situac, kter jsou zvldnutelnpi sprvn zvolen edukaci, lbi pravidelnm selfmonitoringua nemus znamenat vraznjkomplikace nebo pekky ve vaempracovnm uplatnn.

4 - - 5 -

Nejvraznj omezenpin diabetes 1. typu.Ten vyaduje od potkuintenzifikovanouinzulnovou lbua ada zevnch faktorasto vede k rozkolsnglykmi. Podobn

pacienti s diabetem2. typu len inzulnemmus v zamstnnpotat s vrazn vymrizikem hypoglykmine pi lb perorlnmiantidiabetiky(zjednoduentabletami).

OBSAH | 4 PRACOVN ZAAZEN PACIENT S DIABETEM A LBA INZULNOVOU PUMPOU | 8 STRAVA DIABETICKHO DTTE III | 13 DIABETICK DT VE KOLE (KOLCE) | 18 CO NOVHO V TECHNOLOGICH

7/31/2019 DIA.info . 61

4/13

DIA.info 6/2012

6 -

Vhody lbyinzulnovou pumpou:

zlepen kompenzace,

snen riziko hypoglykmie,

vy flexibilita inzulnov lby,

monost krtkodob pravy dvek inzulnu.

Z vyhlky .72/2011Sbrky zkon:

Nemoc diabetes mellitusvyluuje zdravotn zpsobilostk zen motorovch vozidel,

pokud zpsobuje takov zdravotnkomplikace, kter jsou nebezpen proprovoz na pozemnch komunikacch,a to zejmna

a) druh a dal hypoglykmie, kterse vyskytne bhem obdob 12 mscod prvn hypoglykmie a k jejmuzvldnut je teba pomoci dal osoby,nebo

b) druh a dal hypoglykmie, kterse vyskytne bhem obdob 12 mscod prvn hypoglykmie, a to bez

varovnch pznak nebo si je adatelnebo idi neuvdomuje.

Faktory dleitpro vbr zamstnn:

rizika spojen s hypoglykmiemi,pravidelnost a flexibilita prce,fyzick nronost,pracovnprosted,vliv eventulnch pozdnch,komplikac diabetu,monosti selfmonitoringu,aplikace inzulnu a diabetick diety.

Mon skal lbyinzulnovou pumpou:

prce v pranm nebo pinavmprosted,prce v chladnm nebo horkmprosted,riziko fyzickho pokozenpumpy nebo rozpojen kanyly,omezenpi fyzicky nronprci.

MUDr. Zdenk Jankovec, Ph.D.Diabetologick centrum, Fakultn nemocnice , Plze

, ,

,, ,

,

, , ,

, ,

, , ,

,

, , ,

, , ,

, , , , ,

, , ,

,,

,, ,

,

, ,

,

, ,

,

, ,

,

,,

,,

, , ,, , , ,

, , , ,

, ,

Diskrtn podvn inzulnu akontinuln monitoracehladiny glukzy kdykoliv je poteba

Dokonal spojen dvou technologi pro optimalizaci lby inzulnovou pumpou

Accu-Chek Combo

Systm inzulnov pumpyDexcom SEVEN PLUS

Systm kontinuln monitoracehladiny glukzy (CGM)

7/31/2019 DIA.info . 61

5/13

Jak vznikl pojemvmnn jednotkya z eho je vmnn

jednotka odvozena?

Vminulm sle asopisujsme si pipomnli, e cukry(sacharidy) jsou jedinouivinou, kter ovlivuje glykmii.Sacharidy jsou pitom obsaenyve vtin jdel. Stejn mnostvsacharid ovlivn glykmii vdypiblin stejn. To znamen, e jdlase stejnm mnostvm sacharidmeme v jdelnm plnu navzjemzamovat a pi zachovn stejnchdvkek inzulnu se nebude glykmiepodstatn mnit. Odtud tedy nzevvmnn jednotka.

Jedna vmnn jednotka, jakji u ns pouvme, obsahuje12 gram sacharid. V nkterchjinch dietnch systmech proosoby s diabetem se lze setkati s vmnnou jednotkou o obsahu10 gram sacharid. Praktickzkuenosti ukazuj, e mezi tmitovmnnmi jednotkami nen takovrozdl, kter by nm musel dlatstarosti. Budeme-li dle hovoito vmnn jednotce, budeme hovoito mnostv jdla, ve kterm je ukryto12 gram sacharid.

Kad lovk s diabetemby ml mt svj vlastn,individulnjdeln pln.Jdeln pln je sestava(poet) vmnnchjednotek v jednotlivchjdlech v prbhu celhodne. Jdeln pln bychomse mli nauit sestavit

pro sebe sami. Potom jejmeme konzultovat sesvoj nutrin terapeutkou,ppadn se svm lkaem.Tak je meme o sestavensvho jdelnho plnu sami podat,nemme-li na to dost odvahy nebozkuenost.

Jdeln pln uruje, kolik vmnnchjednotek bude obsaeno v kadmjdle, kter snme. Pi jeho prvnmsestavovn po vzniku diabetubudeme vychzet z potu vmnnchjednotek, kter jsme jedli v dob,kdy jsme jet diabetes nemli.Jejich mnostv bude mon potebnupravit v ppad sklonu k nadvze.

Celkov denn poet vmnnchjednotek rozdlme zpravidla do estidennch jdel. Rmcov bychom takmli uvaovat o tom, kolik za densnme tuk a blkovin. I v tom nmpome nutrin terapeutka.

V jdelnm plnu si tak vyzname,kolik vmnnch jednotek budemechtt jst pravideln v ovoci, kolikv mlce nebo kysanch mlnchvrobcch a kolik ve krobovchpotravinch, ppadn cukrovinkch.Z pedchzejc kapitoly vme, etrochu jinak bude stoupat glykmiepo ovocnm cukru neboli fruktzez ovoce, trochu jinak po mlnmcukru neboli laktze z mlka neboz jogurtu a zase jinak po krobua epnm cukru neboli sacharze.

Svj jdeln pln si zapeme dosvho diabetickho denku a zrovev nm budeme zaznamenvat, kolikvmnnch jednotek jsme skutensndli.

A nyn k sestaven prvnho jdelnhoplnu: Nejdve zkusme najtodpov na otzku, kolik vmnnchjednotek za den bychom mli jst.

Dti obvykle potebuj za den

10 vmnnch jednotek a navc1 vmnnou jednotku na kadrok vku. S vkem stoup potebavmnnch jednotek u dvek asi do13 let, u chlapc asi do 16 let. Pakse ustl nebo spe mrn klesne.To vak plat jenom jako prvnvodtko. Poteba vmnnch jednotekje individuln. Tabulka ukazuje, kolikvmnnch jednotek za den sndlipodle vlastnch daj dtia dospvajc rozdlnho vku.

Na em pi rozpisujdelnho plnu tedyjet zle?

Zle na mnostv pohybu.Sportovec pi pohybu spotebujemnoho energie. Mus proto tak vceenergie pijmat. Je pirozen, ebude jst vmnnch jednotek vce.

Studentka, kter se bude kad dendo noci uit a nebude j zbvat asnebo chu na sport, bude potebovatenergie mn. Udl dobe, kdypoet vmnnch jednotek omezdve, ne zane tloustnout.

Dle je nutno pihldnout kvcea tlesn konstituci. Robustn

estnctilet dvka, kter m178 cm, bude jst vce vmnnchjednotek ne stejn star drobndve s vkou 156 cm.

Akonen zle na stavuvivy. Dti a dospvajcnormln pibvaj na vze,protoe rostou a vyspvaj. Prstkyvhy nemaj pekroit obvykloudoporuenou hranici. Ta vestednm dtskm vku (zhruba od tlet do zatku dospvn) pedstavujeasi 23 kg za rok, v dospvn pi

pubertlnm rstovmvvihu vce. Na prahudosplosti u lovk pestvrst a jeho vha by se takmla ustlit. Jdeln plnbychom mli pizpsobittomu, zda mme i nemmesklon k pibvn na vze.Kdy u jednou nadvhuzskme, je potom hubnutpi diabetu obtnj ne

u lid bez diabetu, protoe sinememe dovolit vynechatjdlo nebo dokonce zats hladovkou. Pln hubnut jeteba vdy pipravit s nutrin

terapeutkou nebo s lkaem a jeteba rozvrhnout souasn ubrnvmnnch jednotek i inzulnu.Chu na jdlo je asto vt, ne kolikjdeln pln rad.

- 9 -8 -

Vpedchzejcch dvou slech

naeho asopisu v seriluo strav dtte s diabetemjsme si pipomnli, jak jsou zkladnsousti na stravy. Skld sez ivin ltek, kter obsahuj energii(cukry, tuky a blkoviny), a ostatnchsloek, kter energii neobsahuj (voda,minerln ltky, vitaminy a vlknina).Vechny tyto sousti jsou prolidsk tlo v pimenm mnostvnepostradateln. Pi sledovn vlivustravy na glykmii pi diabetu jedleit jedin sloka stravy cukry(sacharidy). Proto jsme se minulevnovali podrobn jednotlivm druhmcukr a zopakovali jsme si, e stravaobsahuje sloen cukr (krob)a jednoduch cukry sacharzu(epn cukr), laktzu (mln cukr),fruktzu (ovocn cukr), glukzu(hroznov cukr) a ppadn maltzu(sladov cukr).

Dnes si pipomeneme, co jeto vmnn jednotka a jaksestavujeme svj jdeln pln.

Vmnn jednotka je uml pojem,kter byl zaveden, aby usnadnil lidems diabetem pemlet o jdle. Vmnnjednotka uruje takov mnostv jdla,kter ovlivn glykmii vdy piblinstejn, a je snme v podob chleba,hranolk, pomerane, okoldy nebosmaenho zku. Kad jdlo, ktermme ped sebou na stole,se meme nauit posuzovat z hlediskaobsahu vmnnch jednotek. Pokud seto naume, usnadn nm to plnovnjdla a poslme pitom anci udret sistabiln glykmii.

DIA.info 6/2012

prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., Radka itovPediatrick klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Zle na mnostv pohybu,vce, tlesn konstitucia stavu vivy.

Stravadiabetickho

dtte


Vmnn jednotka a jdeln pln

7/31/2019 DIA.info . 61

6/13

Strava diabetickho dtte III DIA.info 6/2012

- 11 -0 -

Co dlat, kdy budu mt pidiabetu pi dodrovn svhojdelnho plnu asto hlad?

Mohu zkusit jdeln pln upravita zvit v nm poetvmnnch jednotek. Jeteba souasn i pidat inzuln.Pokud souasn potebuji zhubnout,je vhodnj msto zven potuvmnnch jednotek pidat zeleninu.Tak lze doplnit jablenou vlkninuzamchanou do jogurtu, tvarohu,saltu. Dleit je si uvdomit, e hladje teba s rozumem eit. ast hladv dtstv a v dospvn s uritost vedek poruovn jdelnho plnu.

Vk Dvky Chlapci

5 let 1016

6 let 1216

7 let 1417

8 let 1618

9 let 1620

10 let 1620

11 let 1722

12 let 1723

13 let 1420 2024

14 let 1320 1727

15 let 1320 1827

16 let 1316 2026

17 let 1117 1824

18 let 919 1824

19 let 916 2026

Tabulka 2/

Obsah vmnnch jednotekv mlce a mlnch vrobcch.Aktualizovan tabulka podlenabdky v roce 2012.

Druh VmnnjednotkyHmotnost(objem) Bal.

Acidofiln mlko 1 250

Acidofiln mlko ochucen 1 100

Actimel bl (Danone) 1 100

Actimel jahoda (Danone) 1 100

Actimel malina + brusinka (Danone) 1 100

Actimel multifruit (Danone) 1 100

Actimel pomeran (Danone) 1 100

Actimel prodn (Danone) 1 100

Activia jogurt bl s bifidokulturou (Danone) 120

Activia jogurt bl sladk (Danone) 1 120

Activia jogurt borvka (Danone) 1 125

Activia jogurt cerlie (Danone) 1 125

Activia jogurt Lehk & Fit ananas (Danone) 120

Activia kefrov npoj (Danone) 1 230

Activia kysan npoj bl (Danone) 1 280

Activia kysan npoj aloe vera/grantov jablko (Danone) 1 100Activia kysan npoj Lehk & Fit ern rybz (Danone) 1 250

Activia kysan npoj lesn plody (Danone) 1 100

Activia tvarohov bl (Danone) 1 135

Activia tvarohov merukov (Danone) 1 135

Activia tvarohov msli (Danone) 1 135

Beskydsk bl jogurt (Kunn) 125

BIFI drink erven pomeran (Holandia) 1 200

BIFI drink espresso (Holandia) 1 200

Bobk tvarohov dezert (Bohuovice) 1 80

Capuccino Top mln pna (Megle) 1 250

Classic joghurt drink borvka (Meggle) 1 90

Classic joghurt drink stracciatella (Meggle) 1 70

Danette creme vanilkov (Danone) 2 125

Danette duo okolda (Danone) 2 200

Danio tvarohov dezert vanilka s kousky okoldy (Danone) 2 160

Danio tvarohov dezert broskev (Danone) 2 160

Danissimo jahoda s kousky suenek (Danone) 1 125

Danissimo pna (Danone) 1 125

Dezert pudinkov se lehakou vanilkov (Olma) 2 200

Dezert pudinkov se lehakou okoldov (Olma) 3 200

DiaVita jogurt meruka (Madeta) 125

DiaVita npoj Borvka (Madeta) 250

DiaVita npoj Broskev (Madeta) 250

DiaVita npoj prodn (Madeta) 250

DiaVita tvarohov dezert jahoda (Madeta) 150

FIT DRINK syrovtkov npoj pome ran a ananas (Hol landi a) 1 110

FIT DRINK s jogur tovou kul turou, mango a maracu ia (Ho llandia) 1 110

FREE FRESCH jogurtov npoj al oe vera s l imet kou (Hol landi a) 1 100

FREE FRESCH multivitamin (Hollandia) 1 90

Jihoesk lahdka bann v okold (Madeta) 1 130

Jihoesk lahdka borvka (Madeta) 1 130

Jihoesk zkys (Madeta) 1 400

Jihoesk zkys jahoda, meruka (Madeta) 3 400

Jogurt bl (Dr. Hal) 150

Jogurt Classic okolda (Meggle) 1 125

Jogurt Cremi bann v okold (Yoplait) 1 125

Jogurt Cremi jahoda (Yoplait) 1 125


Jogurt Dobr Mma bl (Danone) 125

Jogurt Dobr Mma rozmixovan jahody (Danone) 1 125

Jogurt Dobr Mma s bannovou pchut (Danone) 1 125

Jogurt Dobr Rno meruka (Yoplait) 2 190

Jogurt Kostky Barvci (Danone) 1 120

Jogurt Kostky okoparta (Danone) 1 118

Jogurt Kostky Fruci (Danone) 2 125

Jogurt Kostky Kruhouni (Danone) 1 118

Jogurt Kostky Kupci (Danone) 1 120

Jogurt Kostky Suci (Danone) 1 119

Jogurt Kok borvka 0,1% tuku (Yoplait) 125

Jogurt krmov bl (Holandia) 1 300

Jogurt Mller Mix borvka (Mller) 2 150

Jogurt Mller Mix Choco Balls (Mller) 2 150

Jogurt Pierot smetanov jahoda (Olma) 2 175

Jogurt Prince vanilka s oko dra (Danone) 2 125Jogurt Probia jahoda (Megle) 2 145

Jogurt Revital active ostruina (Olma) 1 125

Jogurt Sane jahoda (Zott) 1 135

Jogurt Selsk bl (Hollandia) 200

Jogurt Selsk borvkov 2 200

Jogurt Silueta jahoda (Olma) 1 150

Jogurt smetanov borvka (Kunn) 1 150

Jogurt Super Cremo meruka (Danone) 2 145

Jogurt Vitalinea Bl pohlazen vanilka (Danone) 125

Jogurt Vitalinea broskev (Danone) 1 125

Jogurt Light bez cukru ovocn 125

Jogurtov kokteil Dobr Mma ovocn (Danone) 1 100

Jogurtov drink (Olma) 1 90

Kefr 1 300

Kinder maxi king 1 35

Kinder pingu 1 30

Lipnek duo (Madeta) 1 130

Lipnek vanilkov (Madeta) 1 80

Mln krupice okoldov (Kunn) 2 150

Mln re caramel (Mller) 3 200

Mln re okoldov (Kunn) 2 150

Mln re light malina (Mller) 2 200

Mln re Mller Milch Reis DIA malina (Mller) 2 200

Mln re Mller Milch Reis DIA prodn (Mller) 2 200

Mln re Mller Riso jablko (Mller) 3 200

Mln re natural (Kunn) 2 150

Mlko kondenzovan Tatra neslazen 1 100

Mlko koz 1 200

Mlko kysel 1 250

Mlko Lipnek ochucen (jahoda, kakao, vanilka) 2 250

Mlko plnotun 1 250

Mlko polotun 1 250

Mlko odstedn 1 250

Monte (Zott) 62,5

Mllermilk mln npoj rzn pchut (Mller) 1 100

Ovocn tvaroh jahoda + malina Milko (Polabsk mlkrny) 2 150

Paanka 1 100

Poet vmnnch jednotek za den,jak je uvedli ve svch jdelnchplnech jednotliv nai pacienti.Denn poteba vmnnchjednotek se mezi jednotlivmidiabetickmi dtmi a mladistvminpadn odliuje nejen podlevku, ale i podle jejich pohybovaktivity a tlesn konstituce.

Tabulka 1/

7/31/2019 DIA.info . 61

7/13

Tabulka 2/

Obsah vmnnch jednotekv mlce a mlnchvrobcch. Aktualizovantabulka podle nabdkyv roce 2012.

2 -

V ptm sle asopisusi ekneme, jakrozdlme vmnn

jednotky do jednotlivchdennch jdel. A jakopravideln bonusi dnes pipojujemepehled vmnnch

jednotek v jedn zeskupin potravinskchvrobk, jak jsouk dispozici na pultechprodejen v roce 2012.Tentokrt jsme pro

Vs pipravili aktulnpehled mlnchvrobk.


Podmsl 1 300

Pudink se lehakou okoldov (Danone) 2 200

Pudink smetanov mln okolda (Dr. Oetker) 2 150

Revital active npoj bl (Olma) 1 300

Revital active npoj meruka (Olma) 1 70

Smetana do kvy 12 % tuku prmr 1 300

Smetana ke lehn prmr 1 400

Smetana kysan prmr 1 300

Sr taven 0

Sr tvrd 0

lehaka ve spreji (Meggle) 1 100

Termix 1 100

Tvaroh Danissimo ovocn (Danone) 2 135

Tvaroh mkk 0

Tvaroh ovofit ananas/jahoda light Milko (Polabsk mlkrny) 150

Tvaroh s jogurtem Fitness tee (Madeta) 1 135

Valask kyka (ValMez) 1 220

Vitalinea jogurtov npoj ananas, jahoda (Danone) 1 200

Vitalinea krmov dezert okolda (Danone) 1 125

Vitalinea npoj ananas, broskev, jahoda (Danone) 3 390

Vitalinea npoj citron, jablko (Danone) 1 360

Vitalinea sladk tvaroh broskev (Danone) 1 150

Strava diabetickho dtte III

- 13 -

Diabetickdt ve kole(kolce)

doc. MUDr. Kateina techov, Ph.D.Pediatrick klinika, Fakultn nemocniceMotol, 2. LF UK Praha

Nejprve bych ale rda na vodpodrobnji rozebrala jednu vc.Zkusme se spolen vctit do

due dtte a pedstavit si, co provdiabetick dt po zjitn diagnzy.Dospl lid si spe um pedstavitpocity rodie diabetickho dtte, jepoteba se na situaci umt podvati oima dtte, kter jet nechpevechny souvislosti. V naprost vtinppad se po zjitn diagnzy diabeturadikln mn ivot dtte (potamocel rodiny), asto se dt poprv

setkv s tm, e jsou urit povinnostia asov d, kter je nezbytndodrovat. Pokud dt ji chodilo dokolky nebo koly po urit dobse vrac zpt, nic u ale nikdy nebudestejn jako dv. Je dleit, abyspoluci i dospl dt pijali zptkya pokud mono aby mu nedvalipoctit, e je njak zsadn odlinne dv. Odlinosti tady pochopitelnjsou, kad mme ale peci njakouzvltnost nebo specifick znak!A v tomto ppad je to prost nutnostaplikovat inzuln a dodrovat uritreimov opaten. Jinak ale Pepazstv Pepou a Anika Anikou.Nejdleitj je poskytnout informace.Lid asto reaguj neadekvtn nebo

pmo eeno hloup protoe jimprost chyb sprvn informace. Kolikjen mezi lidmi petrvv bluda rznch polopravd spojenchs cukrovkou! I mal spoluci vekolce jsou pitom schopn vstebatinformaci, e jejich kamard mcukrovku. Existuje dnes spoustanzornch edukanch pomceki pro mal dti, kter lze s vhodouv tomto ppad pout. Zsadn jeale vdy otevenost. U starch dtse mi velmi osvdilo doporuen,aby samy dti tuto novou informacispolukm sdlily. A mohou sipitom vybrat formu, jakou to chtjudlat. Dobr bv forma napkladjakhosi refertu nsledovan diskuz,kdy se mohou dti zeptat svhodiabetickho spoluka na to, co jezajm. Je samozejm poteba, abytakovou diskuzi moderoval a ppadnusmroval nkdo dospl. Tentomodertor mus mt sm samozejmvechny potebn informaceo cukrovce tak kajc v malku.Velmi neastn je, a to plat i prodospl pacienty s diabetem, informaceo diabetu tajit.

Dve i pozdji kaddiabetick dt nastoupdo kolky nebo koly.Diabetes rozhodnnen dvodem odkldatnstup dtte do kolnhozazen. Navc je dleit,aby dt neperuiloadekvtn kontakty se

svmi vrstevnky. Nicmnje nutn ve dobelogisticky zajistit. V lnkuupozornm na nkterpotenciln problematickmomenty spojen sezalennm diabetickhodtte do dtskhokolnho (kolkovho)kolektivu.

Diabetick dt ve kole (kolce)

7/31/2019 DIA.info . 61

8/13

Dti mohou svmu diabetickmuspolukovi paradoxn tebai zvidt (podobn to mebt ale i v ppad sourozenc) glukometr nebo inzulnov pumpajim me pipadat jako luxusnmobil nebo hra, mohou zvidtspolukovi i monost se najstbhem vyuovn, vt pozornostuitel, pednost v jdeln apod. Jetedy vhodn, aby spoluci vdli,k emu slou glukometr a pro semus teba spoluk nkdy najstuprosted vyuovn a oni musse svainou pokat a do dobypestvky. Je ovem pravda, ediabetes se me stt zminkouk posmchu a ppadn i ikan.Je dleit mt s dttem oteven

vztah, aby se s takovm problmemsvilo. ikana existuje i mezi malmidtmi a naopak velmi nepknhochovn se me mysln dopustiti star lovk. Jeden mj pacientnapklad hrl vborn hokej. Trenrho neml ale moc rd, vadilo mu, echlapec m podstatn lep vsledkyne jeho vlastn syn, kter v oddletak trnoval. Kdy se u chlapcemanifestoval diabetes trenr mudoporuil z oddlu odejt s tm, etam dn feky, kter si pchaj,nebude trpt. Nechpu, prorodie vzniklou situaci neeilia nepodali napklad na trenra,

jeho chovn nelze oznait jinak neza sprostou surovost, teba stnostna hokejovm svazu. Chlapci, kterparadoxn trenra obdivoval a mlho za svho druhho otce, to znanzkomplikovalo adaptaci na diabetes.Celou situaci te pracn eme zapomoci psycholog a je mon, ese nepoda ani stabilizovat jehoaktuln krajn neptelsk postojk diabetu, a takovto incident chlapcidoslova zni ivot, protoe ten si nynodmt aplikovat inzuln a opakovanupad do tkch ketoacidz. Pitompln zbyten.

Je nutn zachovatnastaven reim.Inzuln se musaplikovat v uritas a pak musnsledovat jdlo.

Kdy tak o tom pemlm,diabetes je vbec hlavno informacch a o empatii(a v ppad pacienta pak jeto velk dvce sebekzn). Plat topro pacienta, ale i pro jeho okol.Ped nedvnem jsme v ambulancirozebraly s maminkou jednoho mhomalho pacienta jin problm, kternastal ve kole. Dt bylo pevedenona lbu inzulnovou pumpou

a maminka se tila, e pidanouvhodou pumpiky bude to, enebude nutn eit v poledne aplikaciinzulnu a e pod pan uitelku,aby jen dohldla, e si jej jinak velmiikovn chlapec, samostatn nastavsprvnou bolusovou dvku. Panuitelka ale reagovala pesn opan,ne si maminka myslela. ekla j,e s tm nechce mt naprosto nicspolenho, e takovou zodpovdnostodmt pevzt a e se toho stroje(pumpy) pern boj. Chlapec mbolusov dvky i na svainy a panuitelka poadovala, aby maminkazaala dochzet aplikovat i bolus nadopoledn svainu a odpoledne optna svainu do druiny. Rozhovorems pan uitelkou se poslze zjistilo, e

v minulosti ji uila jedno diabetickdt a zaila tkou hypoglykmiive kole, kter si vydala nutnostpjezdu rychl zchrann sluby.Rodie nsledn obvinili uitelku, ena tk hypoglykmii mla podl,a to tm, e podn nezkontrolovaladvku, kterou si dt aplikovaloinzulnovm perem. To navc nebylapravda, uitelka peliv dohldla,ale dt se vbec nenaobdvalo,protoe bylo ten den v jdeln jdlo,kter nemlo rdo. Nicmn to byloslovo proti slovu, a tak stn (a uriti pocit) viny na pan uitelce pecijen zstal. Uitelce se tedy zvl po

takovmto zitku nen co divit, ese obv, aby se podobn situaceznovu neopakovala v budoucnu byve vztahu k jinmu diabetickmukovi. Tmto pkladem jsem pouzechtla upozornit na to, e je potebase na celou situaci podvat i z pohleduuitele. I on je jenom lovk a ani onnestoj o njak problmy.

Vkadm ppad je pi zalenndtte zptky do kolnhokolektivu nutn zachovatnastaven reim. Inzuln se prostmus aplikovat v urit as a pakmus nsledovat jdlo. Pes to, takkajc, vlak nejede. S aplikac inzulnurno bv nkdy problm u starchdt, pokud jim zan kola dve(teba maj njakou povinnou praxi)nebo mus do koly daleko dojdt.Vtinou je ale poteba dve ipozdji vyeit problm s aplikacinzulnu v poledne. Nejmlad kolndti maj tyi nebo maximlnjednou v tdnu pt vyuovacchhodin a pak eventuln mohoubt odvedeny dom, kde jim rodiaplikuje inzuln a d obd. Star dtimaj ale vce vyuovacch hodina ppadn njak nvazn odpolednaktivity. Neexistuje dn univerzlneen. Je teba mon domluvitaplikaci inzulnu v kabinetu (u mladchdt rozhodn pod kontrolou a zaasistence) a nsledn uvolnn tebapo tvrt vyuovac hodin na obdse zajitnm pednosti ve kolnjdeln nebo je mon dvat dttive dnech s odpolednm vyuovnmobd studen a pipravit teplouveei. Dt umstn ve kolce astomus rodie vyzvedvat na obd nebo

pijt aplikovat inzuln a zajistit dohledna obd. Setkala jsem se ale i s tm,e si rodie zaplatili zdravotn sestru,kter dochzela aplikovat inzuln.Pokud dt j ve kole (kolce) jenutn seznmit ty, kdo budou jdlodtti vydvat, s uritmi pravidly.Vtinou nen problm domluvit,aby jdelna poskytla dopedu jdelnlstek, a rodie pak vyberou vhodnjdlo a mnostv (poet knedlkapod.). Star ikovn dti jsou jischopn samostatn volby, teba potelefonick konzultaci s maminkou.Na druhou stranu je podle mchzkuenost dobr mt zptnou vazbu,zda dt jdlo opravdu sndlo (viz takve uveden zkuenost).

Za naprostou katastrofu povauji vekole automaty na jdlo a pit. Mmv tto souvislosti kurizn zkuenosts vlastnm synem. Ve kole (syn choddo 3. tdy) nainstalovali automat nasvainy a dti dostaly za kol si zadittzv. mlnou kreditku. Jist, mli jsme

monost to odmtnout, syn by bylale ve td jedin, kdo by ji neml.Natst existuje monost sledovatpes internet stav konzumace. Prozatek jsme mu na kartu poslalijen men stku, co se poslzeukzalo jako velmi rozumn. Dlunopodotknout, e jsme se dopeduseznmili s nabdkou automatua se synem jsme rozebrali, co jea co nen vhodn si koupit v ppad,e bude mt jet hlad (svainumu samozejm pipravujeme).Upmn z nabdky automatu bypravidlm zdrav stravy odpovdalotak maximln nedoslazovan mlkov krabice. Nejen, e to dopadlo,jak jsme pedpokldali, naepedpokldn bylo, popravd eeno,jet dosti pekonno. Bhem jedinpestvky stihl syn utratit vechenkredit a nsledn zkonzumovatledovou kvu, 3 250 ml ochucenhomlka (doma se svj, kdy m vyptjeden hrnek mlka) a dv maxityinky men v okold. Pokud byml diabetes tu glykmii si neummvbec pedstavit. Sacharidov nlobyla obrovsk a dosud nechpu, e sepo t kombinaci nepozvracel. I ostatnspoluci na tom byli podobn, a takpo prvnm dnu fungovn automatuv nm zbylo pouze to neochucenmlko, kter si dn dt nekoupilo.Jist, e takov automat je lkadlo,dt dobe nezn cenu penz a lbse mu, jak mu stroj vydv zbo,a fascinace novou hrakou zaserychle pomine. Co ale diabetickdt? A nejsou to jenom automaty.Mimochodem, v souvislosti s vdejnmiautomaty na jdlo jsem si vzpomnlana jednoho diabetika, kter je

DIA.info 6/2012

- 15 -4 -

A nejde jen o sacharidy,nkdy maj rodie tendencizapomnat na to, e jepoteba sledovat nejen

sacharidov obsah jdla,ale e strava diabetickhodtte by mla obsahovatdostaten mnostvkvalitnch blkovin, hodnzeleniny a pimenmnostv tchsprvnch tuk.


7/31/2019 DIA.info . 61

9/13

6 -

vylupoval kradl vhradn sladksuenky a byl to pln suenkovfantom.Ve kole asto funguj tak kiosky,kter maj jet vt nabdku.Nechci jim kivdit, ale moc si neummpedstavit, e by se tam prodvalyzeleninov salty, ty by skonily jakoto neochucen mlko nikdo by sije nekupoval na rozdl od chips. Zdemm opt zcela erstvou zkuenost

z posledn ambulance, kdy jsem setrnctiletm chlapcem rozebrala,pro si aplikuje jeden velk bolusv 11 hodin, dal zhruba za hodinua dal zase za hodinu. V prvnch dvouppadech se jednalo o koupen velkbagety ve kolnm kiosku, to tet bylbolus na obd. Kdy j mm hlada kluci si je tak kupuj, jsou to takovvelk bagety, se unkou a saltema jsou moc dobr. (Pozn.: Salt bylpochopiteln bramborov.) Jak tedytoto eit? Je to opravdu problm.Vysvtlovat, vysvtlovat a snait secitliv chpat. Nen tak pln monnedat dtti ani korunu, aby si nicnekoupilo, je prost poteba hledatvhodn kompromisy. Pro adu pacient

s diabetem se jdlo navc stv jakmsifetiem, a pokud situace peshnenosnou mru je jist vhodn zapojitdo een problmu psychologa.

Dalm problmem me bttlocvik. Na druhou stranuna zkladn kole jsemnezaznamenala, e by byl tlocviknjak intenzivnj, ale problm mebt teba povinn plaveck vcvik

(povinn ve 3. td), zvl pokudm dt inzulnovou pumpu. Nicmnve je zase jen o domluv. Dt musmt monost ped tlocvikem zmit siglykmii a mlad dt potebuje mtmonost konzultace, co m dlat, kdyje glykmie vy, nebo naopak nzk.Zase nen problm pipravit pro uitelenvod, jak maj postupovata dt k dispozici na sebe telefonnslo. Uitel ale zase mus bt ochotense tm zabvat a mus chpat, proje dleit eit glykmii ve vztahuk tlesn zti. Tot pak plat prokoln vlety. Opt nen dvod, pro byse diabetick dt nemohlo zastnitkolnho vletu. Logisticky jsousamozejm sloitj vlety spojen

s pespnm mimo domov nebo pakkoly v prod (lyask vcviky).Tam u je vhodn se domluvit, zvlv ppad mladho dtte, zda bynemohl jet nkdo z rodiny jakodoprovod. Tot plat i pro ppad, edt chce jet na normln tbor. astose poda zajistit, aby nkdo z rodiny(maminka, tatnek, teta, star rozumnsourozenec apod.) jel teba jako jedenz vedoucch nebo jako vpomoc do

kuchyn.

Zvrem mi nezbv ne zkonstatovat,e nemus bt vbec jednoduchzajistit pohodov fungovndiabetickho dtte ve kolnm zazen.Urit je to ale mon. Nutn je alevstcnost a prost lidsk pochopen zestrany pracovnk koly.Drm palce a narazte na samvstcn uitele, trenry, vychovatele

Diabetick dt ve kole (kolce)

Nutn je vstcnosta prost lidsk pochopenze strany pracovnk koly.

Pin neprchodnosti infuznho setuje cel ada, napklad:

ucpn kanyly drobnou krevn sraeninou,ohnut nebo zalomen kanyly v podko(nap. pi nesprvn technice zaveden),

ptomnost vzduchovch bublin v hadice, kterse objevuj pi plnn zsobnku a infuznho setuinzulnem.

Lba pomoc inzulnov pumpyumouje podvn inzulnuzpsobem, kter se nejvce pibliujefunkci zdravho pankreatu. Pestoe

je tato cesta podvn inzulnuspolehliv a bezpen, vyadujepozornost ze strany pacienta,aby nedochzelo ke zbytenmkomplikacm.

Jednm z skal lby pumpoume bt sten nebo plnneprchodnost infuznho setu,kter vede k omezen nebo dokoncezastaven dodvek inzulnu do tla.Nsledkem je postupn zvyovnglykmie, kter v krajnm ppadme vst a ke ketoacidze.

Zkladn prevenc hyperglykmievznikajc pi neprchodnosti setu, jepravideln kontrola glykmie, ale jenutn myslet i na to, e k ucpn setume dojt ve spnku nebo v situaci,kdy men nen mon. A prvv takov situaci chrn svho uivatelesama inzulnov pumpa. Vechnymodern pstroje jsou vybavenyidly, kter vas zachyt zventlaku v infuznm systmu a pumpavyd varovn ve form zvukovhonebo vibranho alarmu se zobrazenmchybovho hlen na displeji. Princip,jakm je zajitna kontrola tlakuv systmu, je u jednotlivch typpump rzn a li se i jeho citlivost.Meme ci, e m dve pumpa zjistucpn setu, tm krat dobu budepacient bez svho inzulnu a mrnjbude i vzestup glykmie.

Mjme na pamti, e pi lbinzulnovou pumpou dochzk rozvoji ketoacidzy rychlejine pi lb inzulnovmi pery.Dvodem je to, e pi kontinulnmpodvn inzulnu pumpou se pouv

pouze rychle psobc inzulnovanalog a v tle chyb rezerva veform dlouhodob psobcho inzulnunebo analoga. Proto je funkce vasndetekce neprchodnosti infuznhosetu jednm z nejdleitjchbezpenostnch parametr kadinzulnov pumpy.

Neprchodnost (okluze) infuznho setu

Neprchodnost(okluze)infuznho

setu

- 17 -MUDr. Hana Vavrukov

DIA.info 6/2012

7/31/2019 DIA.info . 61

10/13

MUDr. Jana Urbanov, II. intern klinika, Fakultn nemocnice Krlovsk Vinohrady a 3. LF UK

POTAOVPOMOCNCI

Kad pacient s diabetesmellitus 1. typu v, ebez pravidelnho menglykmie nelze optimlnkontroly diabetu doshnout.Otzka pravidelnho men jeproto stlou soust konferenctohoto typu.

1. GlukometryK monitoraci glykmie je zapotebkvalitn glukometr. asto diskutovanouotzkou je jejich pesnost. Nakonferenci bylo napklad uvedeno,e glukometry obecn ms odchylkou a 0,83 mmol/l.Chyby v men samozejm

nelze pisuzovat jen samotnmpstrojm, ale je nutno uvaovat jev kontextu ady promnnch, ktervsledek men mohou zkreslit (nap.hematokrit nebo i technologietestanch prouk). Aby bylynamen hodnoty z jakhokolivglukometru co nejpesnj, jepodstatn, aby pacient dodrovaldoporuen postupy pi mena pro provoz pstroje a obas sizkontroloval vsledek glymiez glukometru proti laboratornmuvyeten (nap. pi odbru krve napravideln kontrole v diabetologickambulanci). Novinkou na trhus glukometry je BG Star a iBG Star(k pouit, resp. pipojen dochytrch mobilnch telefon).

2. Elektronickdenk diabetikaVelmi dleit je takt systematickzaznamenvn namench hodnotglykmie a jej analza.Modern elektronickou alternativudenku diabetika (ke staen dopotae) nabdla firma Roche Accu-ChekSmart Pix systm,kter slou k pehlednjmuzobrazen a snadnj analzenamench hodnot, jen pacientmusnaduje hodnocen celkovhoprbhu glykmi k prav dvekinzulnu. Usnaduje tak komunikacis lkaem, resp. pravu terapielkaem.

3. Kalkultoryada pacient m i pes ast mena peliv zaznamenvn namench

hodnot s analzou glykmi a pravoudvek inzulnu stle problmy. Letosbylo proto pedstaveno nkolikaplikac, kter na zklad zmenglykmie a spotanch sacharidv potrav nabz automatick vpoetco nejpesnj bolusov dvkyinzulnu.

Firma Roche vyvinula zazenAccu-ChekAviva Expert glukometrs integrovanm automatickmbolusovm kalkultorem, jennapomh pacientm s odhademdvky inzulnu ped kadm jdlems definovanm mnostvm sacharid.Dalm kalkultorem bolusova navc t bazln dvky inzulnu je

DIABEO expertn systm v chytrmtelefonu, zahrnujc adaptabilnalgoritmus pro vpoet bazlna bolusov dvky inzulnu, do nhopacient zadv mnostv sacharid(v gramech), je hodl pot,a aktuln glykmii, jeho softwarepak tato data dle interpretuje.DIABEO je mon propojiti s glukometrem iBG Star (viz ve).Data je tak mon teleportovatzdravotnickmu tmu a umonitokamitou telekonzultaci.Pacienti s flexibilnm inzulnovmreimem si mohou vyzkoueta poppad i objednat jednoduchouautomatickou bolusovou kalkulakunap. na internetov strncewww.insucalc.com.

INZULNOV PUMPY

Terapie inzulnovmipumpami (CSII kontinuln podkon

inzulnov infuze) se stalavedle lby injekcemidobe zavedenou, efektivna bezpenou metodoukompenzace diabetu 1. typuve vech vkovch kategorich.Pesto je nktermi pacientynepijateln, a nebo nkterjej technick nleitosti, konproblmy, psychick zbrany ineosvojen pumpy vedouk peruen takovto lby.

Nov generace inzulnovch

pump by mohla nkter z tchtobarir pekonat. V oblasti vvojeinzulnovch pump dochz mimojin ke stle vt miniaturizaci. Nakongresu byly uveejnny prvnklinick zkuenosti s mikropumpouSolo (Roche). Tato pumpa je takmal, e se vejde do dlan. Celmikropumpa je pmo pipevnn keki, obsahuje infuzn set a rezervorna 200 inzulnovch jednotek a ovldse na dlku. Mikropumpa bylav klinickm testovn upednostovnavybranmi pacienty zejmna pro jejdiskrtnost a pohodln noen pisportovnch innostech a v lt.Experimentln alternativou k CSIIje ji del dobu zkouman CIPII kontinuln intraperitonelninzulnov infuze. Jedn seo metodu aplikace inzulnu pmo do

peritoneln bin dutiny s pomoczazen implantovanho do podko(vlastn rezervor inzulnu) a infuznhosetu pivdjc inzuln do bin dutinyodkud se vstebv do krve. Monostimplantace toho zazen m vakpsn kritria a omezen (podobnjako nap. peritoneln dialza). Zatmje tento systm pouvn pouzev rmci experimentlnch studi.Momentln napklad probhv Nmecku Accu-Chek DiaPort StudievyuvajcAccu-Chek DiaPortsystm s inzulnem lispro u 12pacient. Do budoucna pedstavujeCIPII nadji teba pro pacienty sezvanou podkon rezistenc,u kterch se inzuln z podko hevstebv (nap. pi lipodystrofii).

UML SLINIVKA

Arteficiln pankreas(AP), tzv. uml slinivka,pedstavuje zazen

propojujc inzulnovou pumpu sesenzorem (CGM pstrojem prokontinuln monitoraci glykmi).Tento propojujc kontrolnalgoritmus na zklad senzoremnamench glykmi ddvkovn inzulnu z inzulnovpumpy.

Krom hledn efektivnhoa bezpenho algoritmu, jen budeschopen zcela samostatn fungovata zajistit normln glykmii i bhemjdla i fyzick aktivity, se hovoilotak o single-port AP zazenje jedinou kanylou (tedy z jedinho

podkonho vpichu) bude schopnomit glykmii a zrove podvatinzuln. Jedn se v podstat o senzorintegrovan v infuzn kanyle. Jejmprincipem je provit na glukzusenzitivn kanyla, kter na zkladzjitn glykmie d prsvit vnitnchhydrogelovch pr a podle tohodvkuje, resp. mn mnostv skrzeni protkajcho inzulnu. Napklad,je-li zjitna ni glykmie, pry sezathnou a kanylou protee menmnostv inzulnu, a naopak.V bn praxi zatm nemme monostAP vyut, avak k dispozici je jii u ns alespoVEO Pump systm do podko zaveden senzor s real-time monitoringem glykmie, kter

komunikuje s inzulnovou pumpu.Tento systm umouje zastavenbazlnho dvkovn inzulnupumpou, pokud pacient nezareagujena upozorujc vzvu o pli nzkglykmii pravou dvky inzulnu.Nevhodou je vak jeho finannnkladnost. V esk republice jsoutoti hrazeny maximln 4 mensenzorem ron, zbytek mus pacientsm doplcet.

Mezinrodn konferenceATTD byla jako kadrok inspirujc a pineslaadu novinek, na kter sesnad budou moci v brzkbudoucnosti tit pacientii jejich lkai.

DIA.info 6/2012

- 19 -8 -

Co je novho

v technologich


Jednou z nejastjch otzek pacient v diabetologickch ambulancch je dotazna nov technologie, kter by jim mohly pomoci usnadnit a zlepit lbu diabetu.Kadoron mezinrodn konference ATTD o technologickch novinkch a novchlebnch monostech v diabetologii se letos konala v Barcelon. Na konferencibyly pedstaveny nov strategie lby diabetu a technologie, jejich elem jezlepen kvality ivota diabetik, snaha o maximln kompenzaci diabetua prevenci diabetickch komplikac.

7/31/2019 DIA.info . 61

11/13

Nejbli edukan pobyt:SPORTOVN-RELAXAN EDUKACE SETermn: 07.09.09.2012Ubytovn: HOTEL JEZERKA ****, Se

Pro vechny astnky jsou zajitny odborn pednkyna tma Hyperglykmiea Diabetes v nestandardnchsituacch pod vedenmMUDr. Dagmar Mlkov.Nabzme Vm monost vbrucykloturistiky nebo turistikya relaxace.

Pro bli informace ns nevhejte kontaktovatna telefonu +420 725 768 416 nebo [email protected].

DOPORUUJEME:DIAUNIVERZITA HARRACHOVTermn: 14.16.09.2012Ubytovn: HOTEL RESIDENT****, Harrachov

Tento jedinen projektpod vedenm doc. MUDr.Kateiny techov, Ph.D.,z Fakultn nemocnice Motola Bc. Vladimry Havlov,pedsedkyn sekce sesteresk diabetologickspolenosti z Institutuklinick a experimentlnmedicny je uren zejmnanovm diabetikm1. typu, kte se chtj nauitzvldnout svj diabetesa spnou lbou tak pedejtppadnm chronickmkomplikacm. astnit semohou i zkuen diabetici.

Stejn st odbornhoprogramu je zamena najdelnek, efektivn domcmonitorovn glykmi,pravy dvek inzulnua celkovou kompenzacidiabetu. Ve probh zbavnou formou plnou hera praktickch pklad.

DIAKOLIKA, NEMOJANYTermn: 20.22.04.2012

Edukan program pro nejmen dtsk pacientya jejich rodie pipravily opt lkakyprim. MUDr. Ludmila Brzdov z NemocniceMilosrdnch brat v Brn a MUDr. Helena Vvrovz Polikliniky Vsetn. Pro rodie byl pipraven vzdlvacprogram a pro dti pestr zbavn program pln herspojen s nvtvou Dinoparku ve Vykov.

REEDUKACE, NCHODTermn: 11.13.05.2012

Tento edukan pobyt pipravili MUDr. ZdeekJankovec, Ph.D., a MUDr. Jana Komorousovz Fakultn nemocnice Plze a zastnili se ho pedevmuivatel inzulnovch pump od firmy ROCHE, s. r. o.Zamili jsme se zejmna na monosti inzulnov pumpya jejich uit v praxi, vyuvn kalkulovanho bolusu,pokroil funkce na CSII a monosti pravy bolusa bazl.

Novm tmatem byla pednka na tma diabetesa psychika. Soust edukace byla nvtva Babiinadol a zmku v Nchod.

DIA.info 6/2012Edukace 2012

Dozvdli byste se rdi

jak zvldatsvjdiabetes?

Edukace2012

VYHODNOCEN SOUTE

V minulm vydn asopisu DIA.info (. 60) jste si mohli ovit sv znalosti v kovce.

Sprvn vsledek tajenky je IVOT JE SLADKZde je 10 vylosovanch vherc, kterm bude zaslno balen testovacch prouk Accu-Chek Performa.

VHERCM GRATULUJEME!

Oldich pek | Marcela Mourkov | Pavel Novohradsk | Rostislav Vondrk | Vra Studeniov | Zuzana KuerovLuk Vojtch Vodenka | Jaromr Zabloudil | Darina Semeniukov | Lenka Smrkov

Na pelomu msce dubna a kvtna se konaly leton prvn edukan pobyty:

- 21 -0 -

7/31/2019 DIA.info . 61

12/13

Objevte vhody uivatel glukometr Accu-Chek

ANO

Testovac prouky Accu-Chek za 350 K ???Doivotn garance na glukometr Accu-Chek Performa Nano ???Bezplatn servis cel ady glukometr Accu-Chek ???

V NZOR JE PRO NS DLEIT !!!

Rdi bychom Vs pozvali k asti na hodnocen kvality produkt a slueb spolenosti ROCHE s.r.o,kter naleznete na webov strnce:

http://roche.vyplnto.cz

Za V as strven nad vyplnnm dotaznku vylosujeme a odmnme 30 z Vs testovacmiprouky Accu-Chek Performa.

Ochrana osobnch daj:Vae hodnocen a osobn daje mohou bt pouity pro marketingov ely v rmci spolenosti ROCHE s.r.o. , Diagnostics Division, Prodejn jednotkaDiabetes Care, Dukelskch hrdin 12, 170 00 Praha 7. Tyto daje nebudou pedny dn tet osob. Zaslnm hodnocen a osobnch daj, dvtesouhlas k vyhodnocen a k internmu pouit zaslanch informac.

Jsem diabetik u docela dlouho.Injekce, pera, pumpa a ivot jdedl vak to znte. Nedvnojsem se zamyslela nad tm, co vc

mohu pro sebe udlat. U mi vechnopijde jako automatick jdlo,inzuln, prce, pohyb pod dokola.J vm, m to tak kad, ale teba bylo nco dlat lpe te myslm nacukrovku.

Vyuila jsem nabdky na spolenostina zapjen kontinulnho mena rozhodla jsem se to vyzkouet.

Zaveden nastelen Dexcomu bylobezbolestn to m mile pekvapilo.Na mst vpichu zstal jen miniaturnsenzor s vyslaem, kter peninformace o glykmii do pijmaedat, kter jsem mla nkde u sebe.Vhoda je, e pijma nemus btpmo na tle. Nosila jsem jejv kabelce, v kapse kalhot nebo vevest. V prci nebo doma u televize

byl na stole a na noc na nonmstolku. Prvn den jsem mila astji,kdykoli jsem la rychleji nahoru nebodol. Vyzkouela jsem i nastaven

alarm, take rychl stoupn nebonaopak klesn glykmie oznamujepijma signalizac.

Pemlela jsem, co mi to vlastn da co chci zjistit.

Sami vte, e se nm glykmierozhoupou po jdle, inzulnu, pohybui ve stresu, tak jsem hledala nktervsledky. Zajmalo m, jak mmspotan bolusy, jestli mi po jdlenejde cukr rychle nahoru nebonaopak jestli nedvm inzulnumoc. Rzn jdla rzn zvyovnglykmie aha, u vm, co jeglykemick index! Vyzkouelajsem na sob kontinul i na vlet.Zajmalo m, jestli moje procentulnpravy bazln dvky funguj sprvn.A taky m zajmalo, co mi s glykmi

udl po vlapu odmna pivo. Asijsem si ho zaslouila, protoe dnalarm se neozval! Po staen dat dopotae bylo zajmav poloit grafy

jednotlivch dn pes sebe tm sevlastn zkontroluje nastaven bazlndvky, jestli nen v urit as glykmienzk nebo naopak vysok, nkolikdn po sob.

Mme monost si zdarmapjit senzor od lkaev centru. Neumm sipedstavit, e bych jejna sob mla pod,ale jednou za ti mscezkontrolovat, jak na tom

jsem, je docela pjemna stoj to za to. Rozhodn

je to zajmav zkuenost.

rka Belkov

Kontinulomnie

Kontinulomnie DIA.info 6/2012

- 23 -2 -

PIPRAVME SE NA LTO...Ven zkaznci,

pipravili jsme speciln pro tene asopisu DIA.info letn vhodnou nabdku na testovac prouky Accu-Chekobjednan pes bezplatnou zkaznickou linku 800 111 800.

5%* sleva na testovac prouky Accu-Chek Performa* Podmnky akce:Sleva bude uplatnna pi nkupu 2 a vce balen testovacch proukAccu-Chek Performa. Pro vyuit slevy je nutn sdlit pracovnkovi bezplatn linkyslo akce 61

Slevu lze uplatnit od 01.07.2012 do 31.08.2012. Na slevu nevznik prvn nrok a nelze ji uplatnitzptn. Roche s.r.o. si vyhrazuje prvo akci pedasn ukonit. Akce nen platn pro obchodn subjekty.

7/31/2019 DIA.info . 61

13/13

Documents

DIA.info č. 61