Neubauer, Zdenek - Poust a les aneb Dvoji pramen metafyziky

8/7/2019 Neubauer, Zdenek - Poust a les aneb Dvoji pramen metafyziky

1/14

21

Poust alesanebDvoji pramen metafyziky

(Kriticky sbornik 18, 85~ 109, 1999)Tento text nas obeznami s dvojim pojetim sveta - cremialnim,"poustnim", zalozenym na pismu, a hylctickyrn, "lcsnim", vychazeji-cim z tvaru. Na rnyslenku pfipadl autor, kdyz spolu se S. Komarkema E. Kouteckou putovali Svatou zerni , Byla uz ztvarnena esejist icky(Komarek a Neubauer 1993) , zde je pfcdvedena take f ilosof icky. Svarobou koncepci, fika Neubauer,je hnaci silou nasi "judeokresianske" ci-vilizace. Radimc tuto stat na z,acatek, protozc jcj i zakladni motiv se ob-jevuje snad ve vsech pfedkladanych pracich, Zatim vrcholem usili in-spirovaneho timto vhledern je Ncubauerova pfipravovana kniha God'spower and computer reason.Nutno jdte doplnit , z c s tat reaguje na Clanek E. Israele (1998) a pole-mizuje s nim. Uvazovali jsme, ie Israeluv Clanek pfipojime do tohotovyboru, avsak nakonecjsmc usoudili, z c Neubauerova stat je dostatec-ne samonosna.

ke kurnranskym svitkurn.CESTOU.


2/14

ZAsTANi .

edavno jsem byl vyzvan k Masri na symposiu, ktere pofadalObcansky Institut na terna Zakladni koncepty zapadni civilizace

a demokracie. Mel jsern vystoupit s pfispevkem k uvodnimu paneluDuchovni zaklady nasi civil izace. Namital jsem, poucen od EfraimaIsraele (1998), ze se lze stHi nadit spolecne dohody na necem tak ab-straktnim, jako jsou "zakladni koncepty", tedy pojmy - zvlMitekdyzcely jeden proud teto civil izace neco takoveho jako "obeene pojmy"bud' vubec nezna, nebo je nepoklada za dulezite. Zde jscrn E. Israelepfimo citoval: "Prace s pojmy [.. .] neni zidovska zalezitost." A pokudjde 0 "duehovni zaklady" nasi civil izace - pokracoval jsem v namit-leach- nezapomenme, ze "duch" (PNEUMA, spiritus) znamena vlast-ne van, dech, a to jeste ve smyslu jednorazoveho aktu, tedy zavan,vydech, cosijako nernecke Hauch. Biblicke RUACH.ie sire, pokud vim,trvalejsi, znamena p ry vitr, neustale vanuti - jenomze ve sve neusta-losti krajne nestale, vrtkave a svevolne, nepfedvidatelne [Kaz 1.6, srv,J 3.8]' - Veru, steH silze predstavit zaklady mene vhodne pro zalozcnicehokoliv, natoz vlastni civilizacclNa symposiu jsern pale vystoupil s doporucenirn, abychom pfihledani vlastni identity - ve snaze celit soucasnemu rozkladu dosa-vadnich pravd, jistot a hodnot - uvazovali 0nasi skutecnosti ne jakoa abstraktni pojmove konstrukci, ale jako 0konkretni situaci , do niZse vlila nase dejinna a kulturni zkusenost. Misto vyhmatavani "du-" ",chovni pudy", 0nil, bychom se opreli, zkusme spiS zapatrat v pamcti.' a vzpamatovat se ze vsech zapomneni a opomneni - zpfitomnit si.spolecne pfibehy,V tomto duchu - tedy celkovern naladeni - sc nest muj tehdejsi

(Neubauer 1999a) a takto naladeneho mne rnu] pfi tel Karelzadal 0vyjadfeni k vyjadfeni E. Israele k otazce, ma-li metafyzi-v Zidovskem mysleni nejalC)fvyznam, Rozsahem mne neomezil, aledoda1: "Jenom to, prosim te, nerozvadej do zadnyeh sirokych

- dd se striktne dolicneho textu!"Hacek je v tom, ze me vyjadreni, aby bylo pfimefene, muselo byojmove rozpracovane. Ale protoze je v sazce sam smysl a povahas pojmy", nezbyva mi nyni nez vydat svedectvi osobnimu z,iZit-

a podelit se se svym vazenym protejskem l,idovskym a ostat-(Zidokfestanskymi?) ctenaH 0perspektivu, kterou ona zkusenost

v , b'," ej ) fOStoroVC a nazyva jcjV reckc kultufc patri i':lovel~.k,s,!etustrze ~~treill, 0 yvuJ 1"Kosmos", coz se d.pfeloz1t I jako "sperle .23


3/14

v , 'zah1ednuti - doslo phd viceK prvnimu nahledu - C1mlhavemu, \' na ulidch galilejske-v v 1 v. t vani Svatou zeml, pllmo vnez sest i ety pn pu 0, 1 b I' to kde se narn -nevedo-" S f d d 'hovmho centra ca a lS u, "ho mesta a e u, uc . a v 'l vodl(\lne proswmys1ne, v' m runstum - snazi a pru 'J di "mym a nezasveceny v ' dv: Kabaliste napHklad tvr 1,

Phblizit kabalisticke predstavy a zasa y, " v hno: deime romu,v 'v' v,, ano naprosto vsec , ~pravila, "ze v Tore Je zasi l?V, dostaneme nazvy vsech spi-ze eetbou kazdeho sedmnacteho pls~ene 1 rim dodala' Ver tornu,, r hi" A ikleneckYm mr rnu 1 ' "su Maimomdovyc, se sp b VY' ilze overi t!" podotkl jsemh VI" T mu netre a vent to s 1kdo c ces. -" 0, d vi K~markovi a dodal: "jako mole cu-ke svernu spolupoutmku" Stv~I_l0 v b ji: vim ze prave tak ,mnoho-larni biolog tomu ostatne vent nepotre ud' to: Z-e v mouse - ba

1 ' . face" A Stan a na 0."Cite1na' je igenetleK: morn: l"h 1 a a instrukd, jak vytvoHtvdVj t ' d ", t cee! Je em a po cynuv kaz 1CKeJeJl cas c . - . 1 b li t I" (Komarek, Neubauermouchu, to mohlo napadnout jen ca a IS ui1993, tez in Komarek 1995). r hd davny clanek z revue LaV tu chvili mi vytanul na Imy~hltbe '~1n,;(Silvera 1988): slo 0 zjis-h " geny m UV1 e reJs cy , rRech~rc e 0 tom: ze, ", u fi eetbe melta pismena vldadana,teni, ze do genetlekeho te~t~.jSO . , , P_ sloveni samohlasek, here se-coz bylo phrovnano k "vo ca IzaC1 v~ v Vktereuseky jsou pH, rv r T hd uz bylo znamo, ze nemitske jazyky nepisi. e Y " kova b z precteneho od-

v " v h' any preska ovany ne 0cetbe vypousteny, vynee av " h k lnosti coz rovnez umoznuje" r 0 v za ruznye 0 0 ,stranovany - a to ruzne "1 ' YteVmoznost ph cteni pisme- 'v 'PhSWUP1-h c tomu les f v ralternauvlll cteru. . lozi ' 1 bal1'stickou exegezl pnmod Iv k je ana ogle s cana dokonce op novat, pa T b '1 . ka byia moje prvni reakcenasnade. Zive se mi v tu ChVl,lV Y k av1 ? ' {a im co Panbuh delal pred

v 'b" Ted uz oneene vi ,na tyto prevratne ~ Jevy,:~ 1 hle geneticke rebusy'"tim, nti stvoril svet: vymyslel ~ sesta;o~~,:r z Kumnlnu, z Masady,Byli jsme tedy v Sa!e?u'l C~,rstve gZ~~~u710CiZerne Zaslibene... to

J I f - poustni raz crajiny - , 1 I bz eruza ema , f h d' "mocl' taJ'emneho s ova lca a-v / 's pamatne 0 me .vseehno se v one pro na '1' b rostredni dotyk jine "logllcy'h 1 "'1 J'sme zakusl1 ezp '.la na le s ouel 0, a my , V f " eVtand Ja!,..."reflektuJe.., a b byv'am a prozlvam sv, "'-Jzivota", jmeho zpuso u 0 k' d' A prave v tew zvlastni "logicea tematizuje nase filosofie da tra hlcl~'dlieosi J'ako predobraz cili para".v' " . tehdy se Stan ou za e , VV{ZlVota Jsme v , b1'010gie - zatim nejnoveJsl-, 'k'h amce soueasne SOclO ' "dlgma teoretlc e 0 r , b' 1 . v, ze zivot se vsemi svymlho vedeekeho pojeti zivota. SOClO10Ogl,:ue::". v v' , ' "t sledkem prdit i ze pflcmou prezltl .leformam1 a pr0.levyje vy ,

24

plneni dedicnych pokynu a pifkazu a zejedinym objektivnim duvodemprezitf je uCinne pfedani genetickeho textu ulozeneho v tzv, chromo-zomech - svitdch molekul DNA v bunecnern jadfe, 0 co vevolucivseho i iveho "skuteene" jde, neni ani konkretni j edinec, ani druh,nybri text- instrukce, tzv, "sobecicy gen" , Rozrnanite podoby soutezeispoluprace organisrnu v pfirode vyjadruj] "zajem" genetickych vlohna replikaci - rozmnozcni a rozsHeni, t j. zkopirovani textu, v nemzjsou recepty na prislusne vyhodne znaky ulozeny, Prispivaji-li tyto de-, diene vlohy k preZiti sveho nositele C i hostitele, tj. bytosti, ktera jejimi pfi narozeni vybavena, pakjen proto a potud, ie a polcudjimjejipreZit i slouzi k ucinnernu meni v potomstvu. Uvedomili jsmc si tehdys uZasem, ie toto vedecke pojet i Ziveho pozoruhodne odpovida tezereligiozite, tj. "iivotnl stratcgii", ktera je ulozena v Pismu.Ones vim, ie podobnost biologicke a biblicke "logilcy iivota" nenivubec nahodna. Existuji doklady 0 tom, ie vzor a navod k lustenf "leni-hy pfirody" poskytla novoveke vede prave kabala: matematika, genetikaa informatikajsou patrne odvozeny z kabalistickych postupu uzivanychph vykladu Pisma. E. Israel zduraznuje specificnost zidovskeho mysle-ni a spatruje v ni duvod k ostremu oddeleni civil izace "judeokfest'an-ske" od vlastni eivil izace zidovske. Toto vyhroeeni jc sice historickyopravnene, avsak otazkou je, nakolik je pravo pornerum novovekym,kdy se na utvafeni zapadni evropske kultury talcvyznamne podili praveevesmyslu anglickeho pojmu science, tedy experirnentalni a mate-

piirodoveda). Problem je v tom, ze povaha soucasne globalninarn zustava skryta; vime 0ni st~ine malo, jako vedi dle Israclczidokfest'ane 0 Zidovslce kultufe, C i spise - jak jdte ukazi - obeo sobe navzajern. Proto nam jista osudova propojeni - a v du-toho ispolecna odpovednost za svet - stale unikaji .spojitosti se vsak vynofily ai mnohem pozdeji. To, co jsmenahledli, byly predevsim rozdily, umosiiujicf rozliseni dvou

C i mentalit, dvou kultur - zpusobu obYvani sveta, dvou- Zivotnich forem, odpovidajidch dvema "biotopum" - zi-prostredim. OznaCili jsme s1 je tehdy s kolegou Komarkem

hyleticl


4/14

na zemi, jak Hki krestanske zneni pateho pHHzani (biblicky sesteho[2 M 20.12]).Obe strategic se od sebe lisi jak v tom, co je rozpoznavano jako"dobre", tak v tom, co je pro kai.dou z nich voditkem poznani a zakla-dem Zivotni orientace. V lesnatch, stavnatych sveta krajich, v nichi."voda huCipo luCinach, bory sum! po skalinach". tam selze Hdit "tvaHkraiiny". tj. orientovat se podle vYznacnych krajinnych rysu, jedinec-nych utvaru, typickych reliefU obzoru, jei.to je na co se divat, a toto"co" je nejenom krasne a okouzlujid, ale tei . s tale, spolehlive, srozu-mitelne - zkratka: obyvate1ne.Na pousti vsak ci v pustine. uprostred sirych pustych plani, pi-secnych a take morskYch, tam neni na co upfit zrak, oko nenachazi,na cern by spocinulo, na cern by ulpelo: vodni Cipisecne vlny se neusta-le meni, krajinaje v nepretrZitem pohybu. Nestaly, nespolehlivY obzorje mistem tuch, zjeveni a Idamnych vidin. 1\rary a podoby zde poskytu-.ii jcn malou oporu predstavam a vzpominblm: misto aby vedly, svoupodobnosti zavadeji - svadeji k falesnym analogiim. Obrazotvornostse zde nema eeho chytit , 0co opfit. Octne-Ii se eIovek v pus tine sam,snadno se stiva obet! vlastni fantazie. Odtud neduvera k obrazum,zpodobenim a napodobam vseho druhu; vsak take eremialni kultu-ry zakazuji jejich Cineni (srv. [2 M 2004 ] - druhe phkizani dekalogu,v ktestanskem zneni desatera pHznacne vynechane!).Na pousti se ne1ze spotehat pouze na sebe - na vlastni, nutne cas-tecnou, a tudii. nespolehHvou zkusenost. NestaCi se drzet vlastni refle-xe ci pameti, je tfeba drzct pospolu, drzet krok a smer, SlouZi k tomuznacky a smerovky _ ukazatele cest. Jej ich pokynu a pHkazu, soucas-nikiim odkazanych generaeemi predku, je treba dbat , Hdit sejimi, by-rj ich poslusen v kazdem "zde a nyni". [de predevsim 0 to neztrati t se,neseji t z cesty _ nezbIoudit: pak .liste dospejeme k cili , ktery lei.t pfednarni (sice v nedoh1ednu, ale predem dan). Pravda je spravnost - pra-yost prime cesty: od studne k studni, od oazy k oaze, od mesta k mes-tu, Nejvyssim nebezpecim je zabloudeni: odtud patme "blud" jakooznaceni pro osudny omyl - odchyleni od spravne cesty.Zatimco v hyleticke ekologii jde 0 prebjvani, veleologiijde 0prei.ivani. Ffebjvani mMe mit mnoho tvaru a podob:zivotni zpusoby, styly (naulcy a verouky, filosofie a ideologie,-ismy a jine formy odpovedi na otazku po smyslu zivota) se v

26

nych variantach - smavy ch hra ' h . dr: r -v r1 v, ' vyc 1 ravych - snazi d iit ra up atnern, ve vzajemne so tev, V v. OJ1 uznaru1 .". U Zl C1 rozepri se prosadit a ' I'cmoci vtisknout skutecnosti urcitv if 1 r svou "vu 1N' v y speer C


5/14

PODZBMi.

" . revazne zrakove, zatimco za~erenfOd tech dob se Ja~etovo Pdokol


6/14

Opakuji a zduraznuji pro poradek, l,e jde 0muj osobni doplnek,jiml, hodlam ilustrovat rozdil mezi myslenim pojmovYm, here odvo-zujeme od Reku - a tim druhym. l, idovslcYm,.i ehol, povahu objasnujeEfraim Israel. Podle tradice totiz poeh:izeji Rekove z .1 Meta (a to skrzeJavana, jehoz jmeno odpovida Ionii}, kdezto Zide spolu s Araby vzaliswj puvod ze Sema skrze Abrahama (Novotny 1951-6),Muj dodatek predstavuje etiologickY mytus: od tech dob se Jafe-tovo pokoleni orientuje predevSim zrakove-opticky, kddto zamerenirodu Sernova je sluchove-akusticke, [de 0dva ruzne zivotni styly, dvazpusoby obyvani zeme, dye podoby ucty a pece, dye cesty poznanf,jimz odpovidaji dva druhy pravdy, .1afetuv rod ke sve pravde hledi,hleda ji a nazira, rod Semuv sve pravde nasloucha, v poslusnosti k nipfislusi.Jakkoliv odlisnc, ba nesoumeritelneje to, k cemu kal,da eesta srne-ruje, to, od ceho se obe vzdaluji, je stejne: tataz pohnutka, spolecnycin, pro ktery sc obema bratHm dostalo otcovskeho pozehnanL Ajak-koliv rozdilne, ba nesoumerite1ne jsou pravdy, k nirnz obC pokoleniposleze dospela, hledajice utociste pied vlastni telesnou pfirozenosti,krerou rovnez sdilej i, presto svyrn typem jsou to pravdy obdobne: za-svetni, nad- C1mimo-pfirozene, a v tom smyslu meta-fysicke, Dve cilu,opacne smery, ruzne postupy, lee jedno vYchodisko a tentyi spoleenyobzor _ horizont transcendence: tot ramee, uvnitr hereho se obe ees-ty budou stale potk:ivat, kHiit, setkavat se a utk:ivat - bezdecne tkatspo1eeny, nevidite1ny pHbeh, k nemui se iadny z nich nechce znat,ktery neznaji.pokusme se strucne vystihnout, kterak na obou transcendental-nich, pfirozenost prekracujicieh eestach - jafet icke a semitske. zlraji-ci a naslouchajid _ smysly zbavily telesnosti sarny sebe ito, co vidi C islysi , a nalezly tak smysl - v netelesnem a nadpHrozenem.Cestu zraku staci jen pfipomenout, je dostatecne znama, ZaNniu toho, co vidime oeima, u "bezprostredni zrakove danosti" - od vni-mani jew, konkretnich tdesnych tvaru pak vede k rozumOVeIDUrani jej ich obsahu: stava se intelektualnim nazorem, a ten se dalev duchovni zreni cisrych podob, dospivaje tak k idejim, vecnymdpum vsl podobnosti, Tuto cestu poznani, kterou Evrope spolu sjmovYIDmyslenim odkazala recka filosofie, lze ilustrovat znaIDou -znacne snad nejznamejsi - pasaZi z Platona (Symposion 211C-D):

30

"A tak ten, [ .. ,] k do pocinaje od z de jsich krasn' h v ,v zhuru jako po stupnich od j ednoho k d. yc vec~ v ystupuje [.,.] s talete 7u m a o d k ras njc h te z ' ke k ra sn1 t v.e v ema a od dv ou ke v sem krasnjmk 'h :Jm cinnosiem a od Cinnost' k k 'ovyc poznatku a od poznatku do t ' k Y Y 1 erase nau-predmetem neni nic jineho nez pras ~UPl ~ n:cne k onom u poznanf, jehoiznd podstatu krasna, N a tomto ;tu;:i ~7~ot;asn~ :amo, a tak n~konec po-z M antineje, ac j estliie vubee kd .. d ,/ mzly Sokrate, pravda eizinkana krdsno same." e pn e, stop c70ve'ku za to i it: kdyi se d iva

v Mene je znamo, ze tata jafeticka cesta zr k v rpres rozumove nazirani k d ch I a u od telesneho videnidi , U ovnimu zfeni rna bd bICI semitske. Od zvuku k hl as VI svou 0 0 u v tra-telesneho k slyseni vnitrnirnu u'dod hl:su le , pnkazu, od naslouchanisu Bozfrnu _ tuto cestu sluch~ re:ou ron;~h,? ~lasu svedomi k hla-napf uryvek z "Knihy Samuelo' p. p r v m J~Jlousek,muze ilustrovatslove" [1 Sam 3,1-13]: vy prvru, kteraz vubee Prvni Kralovskou

" Mla de nc ek p ak S am ue l p ri slu ho va l H os o di y",iednoho dne, kdyz E li lezel na m i t Y I p[ ]2 nUp rz E ll [ ... ]. S ta lo se pa k:B oi f je ste z has en o n eb ylo v c hr am Sy eH sv em d'.... y Sam u:1 ta ke s pa l, a sv etlov 1 I e ospo move, v nemz b yla t hi B Y?ze zavo a Hospodin Samuele Kte 'v v kl J( d" . ru a OZl,}sem , ne bo jsi m ne v olal. I ojpov /le~ , :e v:ol ~ ,Jsem " I , b ezel k ~li a rekl: T ed's e d , spal. O pet pa): H ospodin zav olai S al.Js[m ], J d~ z ase spasi. K terj od-to so oa ma a je Ste n eh yla m u zj ev en a ar ~c ue ;; s '~ d,sa mu el p ak je s~ e n ez na l

[J,,""W/V/ S am ue le p o tr etz , [ .. . l I rekl Eli k S P Iln~va, !edY,opet zavolalreknef'Mluv H d' amue ovz: ]dz, sp~, a bude-li tesp al n a m is~ e S ' V i J ~ / p s~~se~7i nebdO,slysi s lu zebn ik tv~1 j,ou t edy Samuel, ospo tn, a s tal a zav olal jak' , vSamueli! Odpovedel Samuel' M l b I v ,' vO l proe, a rekl:osnoain Samuelov i: Aj jd uCinim ' v tU~ ne 0 S Y Sl sl uz eb nik tv uj . I rek l, ' , ' v ee afi.;OVOUv Izraeli kte v k d 1_ t'zn ztz Je mu b ud e v o ho u u sic h je h V t d ,rouz oso Zmluv i l p ro ti d omu j eh o; p ocn~ t! aOdo ko en na 'm enAu vU: ~~ ,~aE li v !e ck o t o, c ozv v fi.;azzJemu zeJ'd d'.. az na veky pro neprav ost, 0 nii vUe!, " ' sou zm.... E, Israel mluvi 0zjeve I h v , '.... podoh'rka ie VV h' l~dlna ?fe SmaJ j ako 0eelonarodni zku-... "J' sec en 1 to vIdd To j' d... ?sano [2 M 20,18, pHpadne 20 1 5 ' VI~sl~e'p~v a - s~oji t ak; avsakje to pravda prave a J ' , . ~lS ovaill z e kupodlVU ko'. . d'l en proto, ze tak stoji psanol 0 V.. ... . u a ost sinajskeho zjeveni se r y k a predanf 1" 'v ,sta:ne

> druh zjeveni _ J'akesi zievenl'" v I I dry,coz JE veru... " ~ plsemne po ob", T' d.. . ,respektive piSe sama 0 sobe! VV h e, ora z e.,.,. ' sec no, co tehdy lid "videl",31


7/14

v M 'V'V mluvilY O ' v ozounu a to, ze , OJZlSbylo - hrirnani a zvuk S" F~, totiz ~se zahaleno v mraku, jak se do-a Buh odpovidal hlasem ,Jmak bylo h roho k videni nebylo; to,zvidame dfiv [2 M 19,16-19}. Tedy n:ln~ 0 'i" [2 M 20,22], HId.. 'dvI' v nebe mluvi Jsem s yam Ize "vyjste sarm Vl e 1, ze sOl 1 kvml Cetlijsme uz v uryv-, M ,vn . bytoreklsynum zrae S " ,- . y ' vHospodm OjZ1S0Vl,a "v byla zjevena Jeho fec,ku ze Samuela, ze Hos?odina ~na :e~, ie~~z 1Buh" [2 M 20,21], a takTim jsme se dostah "kmrakote, N

Cebzt' y, k mohl Samuel poznat,r 1 e druhe cesty. eo, Jaaz na samy conec o~ . rd le Y hl ? A podle eeho to meli poznatze jej vola BoH" a mkohv ,I s", v:~ eho hlas se oZYvazevnitf - jedruzi? "Hospodm proml~vil .. . :rs Jlenym je dana slyset. Nesto siosobnim sdelenim, here .len rna a iosh:v st osobujc si svrehovanoulovo ci , , k na obeenou pos usno" ,Bozi s ovo elm naro . vI" r k na univerzalni platnost nevi-, , v t k J ' ako Sl de aJl naro ,autorrtu - prave a , . f v 'I[e-li nesnadne rozpo-ditclne ideje, pHstupne :ohko v~?S? 0 ; ~~;~hdomnenek C i lstivYch

znat filosofa od sofisty aJeh~ v: e~,l~ P~ofistes) nemene obtizne jetvrzeni demagog,u >VIZPlat~~u~ ~~~~ vlastnich: nevedomych prani,rozpoznat skutecny hlas .BOZl0, r falesny'eh prorokn). Podle

r "" I0 (ViZpovestne tema dihalucinaCl ct vymys u , 'd r at v nern vUli Hospo rna,eeho tedy lze poznat prave sve ectvi. uznjedineho a praveho Bo.ha? . k' d" id je totiz zakladem moznostiv,, [afetic e tra lCl 1 e , ,Tomu, cirn jsou ~ , cneho nahledu a evidence, tomu V onerozumovcho zkoumam, spoke, r vzaklada moznost za-d d 'd' ismo t) psany text, Jenzdruhe tra iei a pOVl a p , " "k 'to co poskytuje krlteri-vaznych vykladu Boziho sl~va, ~s:ny ,z~~~~~~is~mna smlouva, zavaz-urn pravosti vsech prorocl~ch"s ysen1!. B ha ehrani Izrael (a1esponr bV . kprocloveka, tak pro 0 , " rna pro 0 e stranY,Ja -; d Jeho nevypoeitatelnostl,

) v d B v I rozmary - pI edo I'iste rniryl pre OZlml v I bilem" tJ' j 'asne a zretel-, I " d cerne na ,.naladovostl. prehlivoSt1; stoj:.~ : 1 '" d 'situaci rozhodnout, he-, V I v 1 " , it presneJl' ja c se vane dne, co rna cove c cim , '1' N'l dy nebylo J'ineho naro a,

v d' t J ' akou cestu zvo rt. 1 Crym smerern se a a, v l' 1 poehvaluje si nejednou sarnas nimz byjeho bohove uzavre 1sm oUvu,T6ra [viz napr, 5 M 4,~]. 'h Iehlasu vnitrnimu, od slysenehoA talc, od hl,asu te es~e i~U'akozto poradi znalcu, usporadaniIe slovu napsanemu, od zap . j 'Boha a Jeho stvoreni..,T' ke vsem taJemstvlm ,men v text~ ory, v' 0 ., m _ b' ala by rekla Sokratovl C


8/14

, . b ti neni z r:idu platnosti. Pisemnaobsahuje pfikazy a zakazy, .~ehod~' ny' charakterJ'dte podtrhuje.'v b 1 . na ]ell na -pnroze 1forma v ruz Y a zjeve '.. hooi to [e pismo - ta co-, T' v ba poe optt coAbyehom tomu porozume .1,J ; trbe d Vsim~eme si vsak jdte blizeve, jake predstavuje hebre]ska a e::e, a .

dil .' bV zpusoby poznam. ,roz 1 u mezi 0 ema v' v dobach. tam se pozna-Tam, kde byl zaklad skutecnostl spatr~n vdPobv rno rna podobub . "'va v napo 0 e a sani zameruje na podo nosn, sp~e1 , d bat se lze vice Ci mene, a to vd elatlVn1:po 0obrazu. podobnostJe vz Y r ,v h hledcm" ktere je podsta-v hi d k V " mu A prave to oto "vz , 'kl dvzdy vz e em nece. . , , eden! Plat6n pouzil pro tento za atou relace podobnostl , se tyka vh 1 .'1' oznani slova IDEA, resp.v 1 v v eruje yeUcce p, r skutecnostl, e nem~z s~ v hled" b tostnou podobu, diky ktere jeErDOS, jet znamena prave "vz, . d.' Y osti tim cVimJ ' e: veverkou,V' v, Je 1necn - ,konkretni jsoueno - prt VS1sved nebo spulkou. vsasankou, smarag em . , V' enost nalezla zaklad skutec-Naproti tomu tam, kde cesta ,zahpnrol~ tam se poznani zameruje. v v , pisemnye zna eu,' -v vnostr v tcxtu, zretezem, v '. ovida 0vztahu pnpous-dl'v t'20dlisnostleVzdyabsolutm,vyp a v/d'na 0 isnos 1. ',' v st nebo ruznost, a za ne1 '1 d v v osti: bud totozno , .tejicim to 1co ve mozn '. '1' v nani vede knekompromls-

r "V' ,V" T nto eremla ru smer poz 'I '1.vice ci "mene. ev resne a Hsne. Proto je jeJlm na e-ni pravdC typu ano/ne, k pravd\~ d I Jznamu z{wazneho poradiZitym vyrazem zapis - text -; za a ~1mod sebe odlisnych a ?ddel;:~y:h zn~!u, oznani matematieke, jet se sta-

K takovy-mpr,av/da~ m1r;vsa~~~en~ t 'kajid se vy-hradne odliSnosti1 0 vzorem poznam vedeckeho. y . ,v I dnou predstavu po-. . b - nevynucuje SI za ,neposkytuie pod~bu ant? ;az" d kte~ou si na zaklade takovehozriane skutecnosU. Bakazda pre st;dv~:, I Tak jako erernialni zpusobI V. I b I a' dokonce zava ejrcr, , hvedem ucmime, yv v. IV bV obi'azul" talc i vye ova

v " V I i ' neuCln1S so e ' ,oby-vani sveta provazr pn caz "1 by se od predstav pokud, v 1 I de adepty ;: tomu, ak vedeekemu rnys em ve " ',1' V eVde plati, vd v I 0 1mlnespojOV,l1. e vrnozno oprostili a sve ve elm1s 1 _ l " neni-li ~hmo nepHpustny-m,tvornost za "pouhou spe cu aC1 ,deeley-m"fantazirovanim"" uOenazor nevyvolavaCo 1'eto ale zavedenl, ktere neposkyt j Db' vdent? A. .,'" dovolu)'e? ]de vu ee 0ve .nedovolava seJ1,ba am]1 ne 0 '. , "h d1vu, v .' sledek vedeekeho poznant se 0vyj:idHt? PHsne vzato, p10 'lY.dv If' l;:deJ'izslovo samo naznacuje

v I lost" - a ne ve en1 , ,oznaeenl "zna ,," 11 d" eideticke speiculativlll,vislost s videnim, o dkazu.l1eta;: ;:tra 1Cl ,

34

neposkytuje nazor, nybri navod: know-how, dnes tolik zduraznovanea cenene. A to je piece to, oe jde ve vedeckem vyzkurnu pfedevsim.Navzdory rozsirenym predstavam se veda vubec nezajima 0 "vnitrnipodstatu", 0 "jsouenost", "skuteenost", "pravdivost" Ci "povahu"toho, co poznava, Timmene pale0 to, coje na zkoumanem pfedrnetubytostne (esencialnf) a co zvlastni (pripadkove, akcidencialni]. Veda sinelame hlavu ani s tim, co u piedmetu jejiho zajmu znamena "byt","existovat", "platit" apod. Ilvazovani tohoto druhu je vedeckernu pro-. vozu a praxi prave tak cizi jako iidovskemu mysleni , alespoii v podaniE. Israele. Rovnez s vymery Cilidefinicemi si vedci deIaji stejne malostarosti, jako die E. Israele Zide, Kdyi se odbornika zeptate, co je toca.st iee, bunka, gen, atom, pole, elektf ina, i ivotni prostfedi nebo eo-koliv, Cimse zabyva, ceho zkoumanim se iivl, obvykle znejisti: pokusise vas odbyt vyhybavou odpovedi, jake ie zaidi na tom, jak se to kon-kretne zavede .. . ale to ie vlastne v praxi zas tak velkou roli nehraje .. .Paklize sc odbyt nedate, pornuze si odbornlk pifrnery nebo prlklady:"Dejme tomu, ie mam za ukol zmefit . . ." Zkratka, utece se leekazuisti-ce- prave takjako Israelovi talmudiste. Pokud sevedec odhodla k ne-eemu takovernu, jako je vymezeni pojmu ei vystizeni povahy nejake

ucini talenejspise v popularnim nebo radoby filosofickem spisku,tehdy, ma-li pfed sirS{verejnosti vydat pocet z toho, eeho je znaly=-pak ovsern ncuziva odborneho jazyka (podobne jako Maimonides,- jak uvadi E. Israel - sva filosoficka pojednani nepsal hebrej-nybri arabsky], Vedcovy definice, vymery, vyklady a jine pokusy

u.iuz.crnvedeckych "pojmu" nehlcdi ani tak k potfebam vedeckehojako k cili, jemuz maji slouzit, a ten b - y v a pohfichu propa-polemicky Ci apologeticky - inu, prave takjako filosoficke trak-.Maimonida a ostatnich zidovsryeh filosofu-proti-sve-viili, 0 nichz

E. Israel. Proto mohou byt ony "pojmy" u ruznych autoruvelmi odlisne - a pjece budou vsichni presvedceni, ie Hkaji,-,"VIA'HdLL totez" a l is t se nane,ivy-s"zpusobem pod:ini",

"definice" typu "A at znameni B", kterc d1e E, Israele tal-pfipousteji, jsou typicke pro matematiku - obvykle v podo-B" nebo "Necht A.ie B", Snad vsechna vy-chozi tvrzeni

lze prevest na tento druh performativnich VY-roku.Vsichnize skolni geometrie; "mejme", "spojme", "vztycme", "opis-Stejne tak experimentalni veda vyklidi svet zpusobem roz-

35


9/14

irn Neskryva se zdc prece jen ja1G'lsikazovacim, nikolrv ozna~ova~11' "'leH rozkazovad zpusob byd?1 ' ' ieti skutecnostt ctere na v 'onto ogle, tj. poje I , ,,', ob tu ie rnene napadna nez m-Imperativni ontologie eremlal ,l11vho ~ ~ oj dosah tradienich ontolo-" lozi id fcbi [ezto Je mrm , 'dikat tvnl onto ogle ci e ~ , '. v osti 'ednoznacnosti, autontatlv-gickych kategorii. VyznacuJ : sc pr:snd ,;1d, povaze rozkazu, pHkazuia l v ' natku ~ coz 0 POVl a v 'nosti a conecnostl poz ". 1 on1ere'tnosti prakticnostl,, , t logic 1e svou ( ,a nafizeni. Imperatl~nt ,on 0 , '1', v ije ji meta fyzicke povahy ob-v ' lik banalm a prozalC ca, ze s v -v rvecnosu nato I v dll'd' r poznat1


10/14


11/14

nimu zreni ideji. Aritmetika pestovanajako nauka 0cislech a Cise1nychoperacich spolu s geometrii jakozto naukou 0 obrazdch, te1esecha pravidlech jejich sestfojovani predstavovaly vrcholne podoby, jichZnabylo pojmove mysleni na hyleticke ceste odpHrodneni a odte1esne-ni. Teprve za renesancc - v procesu formalizace hermeticke magicpod vlivem kabaly (pHcemz k magii se tehdy pocitala take arehitekturaa mechanilca) _ doslo k algebraizaci geometric, tj. prevedeni geomet-rickych konstrukd na operace se symboly,Eremialni interpretace matematiky sla ruku v ruce s preehodemevropske vedy z pojmoveho rnysleni na mysleni kalkulujid. Zrod mo-derni vedecke racionality byl provazen, ne-li zpusoben, naroubovanimmatematickyeh v-yhonku hyletiekeho myslcni na eremialni podnoz.Metafyzick-ym zakladem vedy se stala matematika - nikoliv ovsem taC i ona matematiebl struktura, ktera opet predstavuje nejakou podo-bu, racionalni konstrukt. nybrz to, v cem tyto struktury a konstrukeevposledku spoCivaji, totiZ kombinatorika znaku.Matematizace pfirodovedy sivyzadaia matematicke chapani samot-ne pfirody, vcetne Iidske pfirozenostL Nakonee se ukazalo, ze ce1ysvetje prevodite1ny v text. Soucasna teorie informace je toho v-ymluvnymdokladem Informace je pHznacne definovana jako "mira odlisnosti"."zprava 0 rozdilu" (news of difference), a je vyjadrena - jak jinak? -posloupnosti diskretnich znaku. .lejijednotkou je elementarni rozdil,kjehof zapisu se dnes pouZiva dvou znaku: 0 a 1.Muzeme v nich videtobrazky: kolecko a c;lrku, symboliekC znazorneni archetypalni opozi-ce kulateho-uzavreneho a pHmeho-otevreneho, nebo jc muzeme cistproste jako cislice, jimif "jsou" skutecnc, a videt v nich opet symbo-licke vyjadreni prarozdilu mezi "nic" a "neeo", Lee takoveto pohHehuhyleticke videni by bylo v souvislosti s bin


12/14

4243

" r riori odpovida metafyzickemu pojmuzajimave, nakolik toto textove a~ I' I prevladaJ'icim proudu( b ) .ak se s rum set cavame v ."podstaty su stance ,J. . d t' co ke sve existend nice-hyletickeho mysleni. TakjakoJe po stat~ l~, . klada tak i cisteV' "1 erou ostatru existenci za , ",ho nepotrebuJe a sarno yes ~ , ., I ozdilu jako takovYch je tim,syntaktickY", formalni text ses:a;J~cl ~ r tedyviastnimjadrem, resp.co v semu predchazi, vsechno pre pisuje, a f ic1'-('mzildadem

v I k v ti Je lisubstance meta yz "'Ypoeitkem veskere s utecnos. -. . , v d kladern skuteenosti" .' t t metafyzlckYm pre pohyleticke skutecnosti,)e . ,ex" 1 l''It osti iidovskeho mysleni, jakerernialni. Odtud vyveraJl vsec my zv as n[e podava Efraim Israel. fy . l' u vy'chodisku vedeckeho. d 1 k' ozumet meta Zit (emOdtu ze ta e por ,0 . f rave v oboru informatiky.chapan! skutecnosti, jei slavi s~J t n , u ~ Ph rozdilu an sich" - lze

, r ih l' d - kornbinaci C1StyC "Pomoci binarru 0 co u t') cokoliv: veSkerou sku-"d t (pro-gramova . ~ .dnes zapsat, resp. pre" e~sa d k tl} na elementarni rozdily typutecnost dokaze Veda prevest (red,uVo~ah't bud' pfikazujidchjina bud .d' b V' 'se bud/nebu I tee 0, . ) ... hbu ine 0- Clspi . ., : ku soueasnosti, chcete-li , JeJlc (eHi: if-then-else v hleratlckem Jazy v , " ing) Ize ulozit co- .." (hnizdemm - nestmg ,sestavovanim a vestavovamm " 1 d b deJ'e lze prevest ..>e z obrazy zv u ty, po 0 y,koliv, nikoli j.e~ ;ex:r: rovn .. , 0 ,_ a tak ie uchovat, resp. vyvolat . .do elselne, digitalni, nespoJlte for_my d d.l sumem" vidy ohro- ..v V" 1 hlivej'i nd. [ak to ove ou" v r ...daleko presncp. spo c , , . db' , odoby Ulozeny pnkaz .., 1 rodukce a po 0 ne nap .zene popisy, otis ty, rep Y 1 v r oiern ci znazornena predsta- . .. . .v V'V" vis! nez vy ozeny P ~ ..je nutne presnejst, . ]asne., Y'kazech ic doslova uldidana, je ukolem . .. .va. Informace formulovana v p n b J b ovce hudba linouci ....

v , kterv I v ctete 0 raz na 0 raz , ..k splneni: text, ctery prave I 'k ., ," alu ny'bri produkd - pl- ...1 I -odukci - Opll 011gm ,se z kompa ctu nem re?l d I v/k u nic nenapodobuje ani ne- .. ..nenim pffkazu. A rak jako prove, efmpn va~msmyslu neni napodobou, .....V' k . textvtomta m ormacni b ,.znazornuje, ta am 0 , 1 _ t tiz skuteenosd sama se e: ..v .. '1 puvodmm skut cem 0 , , .nybrz ongma em, v '''1 ni rakovymto originaIem, ba origma- iNeni snad pro zldovske mys e v k.j k cIovekem ...... 'I" T' ?V "evsechnoulozenotac,]a os v .

lern origma u ora, illJ . k 'lIT k poh1edel Svaty, budiziBuh do stvoreni svlij obraz:]a 0 ': ; 0 . ~ : vi Midras raba ke .ben, do T6ry, a teprve potam stvon svet, pra ....([1.17]; cituje Schubert 1995, 41).-----'d v metafyzika" se - skrzeSnad ie zbytecne dolda at, ze t ata " v I' v podiH naku, v~iinasla svlij vYraza uCinne naplnell1 - vyznamne

reni soucasne globalni civilizace. J eji typickou podobou je dncs praveona "pseudoevropslca, amerikanizovana spolecnost", kterou E. Israelna samy zaver sveho osobniho dodatku odsuzuje jako popfcni vsechtradicnich hodnot - at i idovsky-ch, C i evropskych, Nicmcne iona jeporad svym zpusobcm "iidokfest'anska" a Zidovsky zpusob mysleni >-jak nam j~j E. Israel pfedestrel - se na jejf povaze podfli daleko vic,nd jsmc vubec ochotni pfipustit,

Neni podstatne, ze jde 0 "typiCnost" krajni a zr~jme upadkovou.Pro nas - j~ii soucasniky a ucastniky, produkty iprodueenty - je du-lei ite si uvedornit , ie ve stcjnem c i obdobnem zpusobu myslcni , jakynam E. Israel Hef coby ncco exotickeho a pro toho, kdo ncni rodemZid, zcela ciziho a nepochopitelncho, jsme vlastne byli vsichni uiod skoinieh lavie vychovavani a vedeni, Nakonec se nam toto myslenistalo natolik "druhou pfirozenosti" , ie ui vubec nevnimame jeho mi-mobeznost a nepropojitelnost s myslenim pojmovyrn, s uvazovanima chapanirn, jci je spojeno s nahledem a zalozeno na pfedstavach.Skolni vychova narn sugcruje, ie jedine vedecke poznani je vevlast-

nirn slova smyslu pravdive - ~j. ie vypovida 0skutecnosti, jaka skutec-nejest. Anonymni samozfejmost tohoto postoje pusobi, ie zustavamev naproste neznalosti 0povaze a puvodu teto zvlastni "prave skutecnos-ti", here davame bianco svou duveru. Beinyvedec nema nejmensi tu-o eremialnich kofenech svc poznavaci strategic. 0 nic lepc na tom

humanitni kolega, jenz povazuje novovekou science - exakt-pfirodovedu - za samozrejmou soucast odkazu reckeho mysleni

(pfipousti snad jdte podil kfest'anstvi na odboistenf svetapodnety, jejichz puvod vsak opet hleda v Recku], a neni tu-ani v neimensim s to uvedomit sijeji bytostnou odlisnost.

Nad takovymijevy, jako jsou opakovane selhavajici pokusy 0dialog"dvema ku1turami" (toti i vedeckou a humanitni) , jako je marnespolecneho ramce obou odlisnych "diskursu", neplodnost vza-byt 'i rozsahIe a fundovane informovanosti, zakousfme toBleoudiv, provazeny houievnatou iluzi , ze dalsim obohacenim

"lJlrlll! J Ipojmoveho aparatu bude moino d~jit leespolecnemu...ensu - opetovnemu setkani.'-'-'Llll'lJlL'~l'LKa moe nas nav1c zahrnuje takovou premirou syntetic-

a obrazu, ie nepozorujeme upadek obrazotvornosti, kte-digitalizace v nasich mysHch pusobi. Po obdobi, kdy dodatec-


13/14

nou pojmovou interpretad vedeekych poznatldi vznikaly zrudy zvaneideologie (dnes nevhodne oznacovane slovem "metanaraee"), nastaladoba, kdy textovYmi prostfedky, cerpajidmi svou moe z tradice, jd sicineni obrazu vYslovne a moudfc zakazovala, jsou beze vseho produ-kovany prave podoby - zdanlive "obrazy", jd nejsou niceho obrazema funguji jako jakesi metapredstavy, Neni divu, zepod timto naporemvirtualni skutccnosti se v souCasne vedotechnieke informacni civilizaciani jedna z obou tradic se sebou neshledalA prece itato "amerikanizovana" podoba zapadnijudeokfestanskecivilizace zustava soucasti naseho spolecneho pfibehu - predstavujejeho soucasne dejstvl . Nepovazujeme ji vsak za vlastni , nebot ji nero-zumime. Nezll


14/14

nehoz bylo vse stvoreno, vcetne vseho te1esneho, hmotneho. se nynisam vteli l ("vmasil ") a prebYval mezi narni (doslova: uCinil si u nas8mj stan). Ne jiz 80 centirnetru nad zcmi, jako H08podin, kdyl. se-stoupil na archu umluvy, nybrl. pevne na zerni - talc pevne, l.e do-dnes vJeruzaleme patHme na vtisky jeho nohou, zanechane v zerni pfi[eho Nanebevstoupeni, kdy tuto telesnost - jak vefime - vzal s sebouna nebesa a vneslj i do nitra BoH skuteenosti .At uz Janovo "Slovo" chipeme jako pojem, nebo jako BoH pfika-zani ( jak to zazniva napf v reckem vyrazu "dekaIog"), jadrem jehosvedectvi je, ze to, co zakladalo logiku obou zpusobu transcendencetelesne pHrozenosti, se samo stale telem! Bylo to pose1stvi vskutkuprevratne: navracelo obe rozbihave cesty, j irniz se vydalo pokoleni.lafetovo a Semovo, kjejich spoleenemu pocatku - ne jiz jen do "lunaAbrahamova", ale pfimo Noemova. Pravda je tam, odkud jste vysli,abyste ji naslil Muselo to pusobit protismyslnt, ne-li pHroo zvracene.Ba veru, nevidano neslyehano! Takova nehodlznost sc vymykala jakmysieni hyletielcemu, tak eremiainimu.

"Na s ve te byl, a s ve t s kr ze n eh o u ci ne n je st , a le s ve t h o n ep oz na l.D o s ve ho v la stn ih o p ri se l, a le v la stn i j eh o n ep fi ja li h o."U 1.10-11; srv, Sk 17.32}Co se zapadni kultury tyee, zprvu bylo tajemstvi Vteleni "odvylol.e-

no" hyletickou logizaci - promeneno v "platonismus pro lid". Tehdyse stalo kfesbnstvi patme vskutku "mlbozenstvim pojmu". V renesan-ci a reformaci doslo k jeho nove, tentokrat eremhllni interpretaci po-mod tzv. ktestansice kabaly, ruku v ruce s erernialnim v)ilelademsveta,8 nlmz povstala vedeeka racionaHta. Tehdy se stalo kfestanstvi nabo-l.enstvim Pisma.Radostnou zvtst 0vylcoupeni - zruseni Noernova prokleti-skutccne snad jen Chamovo pleroe, here se na zadnou cestunosti, sublimace a transcendence nevydalo. Bylo patrneonim nejskromnejSim rnezi "mudrci od v)ichodu" [Mt 2.1-11], 0davne podani rnluvi jako 0 "cernem vzadu", ktery pri jel nanern, zavalitern slonu - spolu se zastupcem pokoleni Semova (nabloudu) a jafetova (na koni) - poidonit se Vtelenemu Logu sveru nemistnym. ba pohorsiiv)im, a pro deti zee1anevhodnym: 8

46

hou k pfiprave tela leu poh V b (I) K '1 'Ziloprave onern pohan lri, r u .. , r a ovstvi nebeske se tehdy pfibli-, skyrn "pronarodum" ktere diod Chama, a vubec vsem "bidn' m ch' Q :. ete .::a lee odvozovalakiim a "chudy-m duchern" a ni1hz mt~umv,v- totrz otrokum, uboza-Ale to uz k v ' 1 v UVlJezlsova blahoslavenstvinasemu spo ecnemu pfibehu n -v r v. .okrajove jako stavitele babylonske vv [G epatn - cr snad stejneV " . k e vcze n 111-9]neb dve ja 0Egyptane [Gn 10.6,13] V d 1 b 0~po praho-ktere si necharne zase na jindy. y a 0 y to na sarnostatne vypraveni,

47

Documents

Neubauer, Zdenek - Poust a les aneb Dvoji pramen metafyziky