s . t . t t a a l a8 . r . a a a a a. r . . a a a a a, . r . a a r a ar . r . a a l a a| | . . a I t a a li r . a a l a a

M* m orumsps ?",4 u/s y

i v , F

P n o r t p 0 u 0 D i t 0 v A 0 p A t n E N i u i s I n N t c t M E T R A F t o n r r u c- s r n u t a u E - T E r - H r v t c r i p n ( t z r u m t 0 D L E H ( 0 u n c I p n : y r l r

M nnrt r , t lexouarx, MtLnnHRABANEK, J tRi KoLisKo

il6p-l popt uJ^ satJca,noL, ! t4hl-davou povc.tdiclou ochrcnu stanice metroflor^nc. lnforn,-Je o atginolnm eJ-obu rcy rn. tal'lado'e de>l') p,au

vztlakovym sildm pamoci adlehtovocichpnlu. Dale urad' neltet'ryled\ ,o--:ahleho ta,-bn? re.hnr\eha pitkr,mu konstrukci stanice metrc Florenc C.

Kor , t c rpc t NovE PovoDNovEo c H R A N Y P R A Z S K E H o M E T R A

Po [.did,lro';lnr po\od v pr . 100)byo rozhodnuto zcea novd navrhnout" r4b ,dora porodio oL o hrorr o o,,keho meLra. Ohrolene korstrulce i -.

pld\o\e 7o-e lsor d'- roz\odru o-gi-rf me la lrdrar) co ednotre rir.tl-ove . -ovri odpor doii' ry' " -aplavev roce 2002 v danem profilu jednotlit4icrL>lc c s bezp-. ro\lr e-efto r 0.6 m. ti.O . dlo co\e oro\'td l-"a-r.ceprer raiuje pivodr e Jvdlo\a-or - ov'i\tolet. \od) v olol rcktei(\ ,ta1c o \,1{e ne./ 2 m ak ie ore.enlovano na oiipddJ l,r' 'e 'o-en. C. -er' i"drod r' ' ;

tom uto kriteriu lyhovd|

r . ' . / ;nr ^ ot . , 6<. areldv le ra s)slem- povodlova o( hrdny

mes a P o\y o ,l-ronl met'o r okcrTtt .p eLi vodl p'es ocl rarre h ize ( tod'\a)pod"l vltavy. Prot, povrchoveru -aplave

ni vstLrp0 do metra lsou na drovni tere-nu postaveny pevne steny a pirpravenam a pro n-orl;Z row.l- in; 5'd- - ^ obrrrcl' hrad'e[.. D' ."1 rozeri povodno"evlny v okoLi stanlc metra lze piedpoklddat,ia doidp lF /vi:en. \\doqror.te|o rdLzejmena na pLdit mdlce zaloTenrich hlou-benrich konstrukci. RaZene Useky metraz'e1"e reb. do zr.ror \yd ogeolo-gicklich (HC) poffrer0 v),raznd ovivndny.lednotlive d latatni diLy z povrchu hloubenl(l-tor'ln k i or- ' ol-ledem ra m strl-yd ogeolog'cle pomery oh o'en. vvpo-r i rm upi obP im \ - akov\r , , rd ipiipadnd prolomenim vlivem hydrosta-' . ' \ "1 'o . | . . \od) . lo l rL fce vp l ib-li a stanic byly zajiitdny jak trvalyrmi kon-ren, i , ak dopli\ovj-' '.v"bn, -i

opatfenimi, kte16 umoziruJi sniieni hydronatick)?ch (iinki pisobicich na konstruk,e p i i povodrove s i l ldc ' Pol l l ' - ' lo-dy zajiStdni konstrukcl metra ohro2enlchpovodn . e' l-ri. ky popi kon.^pce rovePo\ocTove o'l?^y me-d i)o- JVedFlv ltl oo6 '"0" - pro rov/ navrl" povocioie oc\'a y bl deto.lni ro.bor prribu5uo r ' rk.' povodre v "oce 1002. 5rdveb16re.'rr ke p fzk. r / kors'r\.i. l\, pr:zl . '-y o\o ril 'o p-os :edi. do(un'ntareskutetneho provedeni a dalii Setieni.

Uriite vylrmetn€ postaveni pl'i ieSer povodiove o.h'ary mi ed o . rei-stariich stanic praZskeho metra staniceFlorenc C. V ndsledujicim textu je popsdnorigindlni zp0sob ochrany teto stanice.

K 'NSTRUKIN i ' .ESEN I PRE 'TUPNi

s rnN tcz F ton tNc CPi'estupni stanlce je tvoiena stanlci Floer r ( (do lo r ien i v o , . lo74) o \ ,a -

abr. 1 Situ1ce praiskeha netrcs q,znatenim piestupni st?niceFlorenc

- r , ( ; o-en B (dolor .e i \ "o-e lq85) .Por oc lsot- 9r'16 " y ze rena ko '> r-(, d. ) . ar re rlorp t t o l-lo' b"r rivestlbu stanice Florenc B. Uvddene 0dajei.lplpai ze la' eord tecnntrL e\o p izttr-nu po'ovnivan.ho ' d , r-da1, eup,ne pivodni dokumentace.

(rdni, Floen. r r.o' hloub"ry po,r-zemnr obj"l I pdl.ny pod-emlrm cl'"]ari o 5rd,er t hor. do i bb' 2 a: t).\lar L. by a hlouber a ' oovr' \ r. N"ip -ve byl pido l, , ari, - obestaver obvtdovym, oodzerr r s lp lor : lor i l t .08 r \ r . rp t " - " \1 . a i do ep 'op.rsneho storr'\o pod o,/ . D Pd zaDo.^I, "

vj\opov1,\ prac br'a proved"ro l-o rs l 'opr (o, ' l r lcc dreqrho ood' \ "d . a ve, tb.L- , ( ome obo, l .e-ebni . rolvo i. \o.rd 'tropr, [.0' I uk ' ' a r,r^je tvoiena ityimr typy stropir, znaaen\ichv pdvodnl dokL]mentaci A, B, C a D.

Jrop) \or, a\nel o podrl-odu o ve t'bulu jsou piimo pod pojiiddnlmi komurlo cn', o vo'. no"-job;e\' (s op1 A.Bl, 82 obr 3), kter! byl piedmdtempodrobndl6i diagnostrky. Stropy C a Dj:oL l p'e'ab-kovon, l- , no'r\i: s.'ooAJorvoren r i , ' l i edn p iedoot , - i pr"'ab'lovonl ' I mo l 'm . ro'r ky bbdob" t p t 1 ' \ vr ' la ro ' ' ;k l / '0 rmSifka I 155 mm a mezefa na zdllvku cca,/lu n'. r'ecplate rOsnLry fou urozF-y ro o, -lorv \ reooc,u Vch-ot Son iil.. c\ o- , lcl-. t ie.. .por ivd i Ta -,oz^y.nz' ezobeLorov it l' prdl;. h r oi^ri.h 1apodzemnkh stendch. Strop B je tvoienmonolitickou pfedpjatou deskou o rozmdrech cca 4A x 24,45, resp. 23,45 mc t l o r , c e I o c O - m k ' a j e ' o " d e a

na Sikmou pracovni spdrou iifky 700 mmn o d v " o r i o . n o . o ' a r e B . a B . ) ( . , B 'sousedi se stropem A). Deska stropu B jevylehiena neprr!bdinfmi dutinami o roz-rde, . rc

' 00 ' 200 m .po--

ni vyztuiend deska stropu B rnd tloui{ku250 mm a hornl deska 200 mm. StropB 1e ro edr" s 6 .;;l6.cr ta vol o icro i . . . : h . \ tFrd cpo 'vdt r d lo t , , , \ s o-zich, podporovanylch podzemnimi stdnami. Na opaane strand je kloubov€ ulo2.^nana betonov! vruboql k oub.

2 B B E r o N . T E C t t tN a t o c L r ' K .r '\r 5 i t u ( a t ' 5 ./ ir n a r 2 / 2 A A 6

Pii hloubeni stanice byl k rozepieni pod-zemnich sten vyuZit ocelovli mezistropz vdlcovan'lch profili | 500 (froverl podla-hy podchodu), ktere byly piivaieny k oce-lor,lim desk6m, jei jsou soucrlsti podzem-nich stdn. Po dosaieni [rovnd z6kladovespdry (cca 12 m pod terenem) byly prove-deny podkladni betonove mazaniny a po-klddka iividnfch rzolatnkh pdsri na dnoi stdny takto lytvofene vany.Zdkladovii deska stanice je ulo7ena

v propustne ildolni terase 3rdrk0 d napla.venin o mocnosti 2 ai 3,5 m. Dle p0vod-ni dokumentace z5kladovou desku stani-ce Florenc C, kter6 rovndZ rozpird pod-zemni stdny, lvoii leden dilataeni dil iiik,cca 21,8 m a d6lky 221 m (obr.3). Deskabyla betonovdna Sachovnicovd v rastr-cca l0 x l0 m s pracovnimi zdbdry podeseti dnech, pro zamezeni smrSfova-cich riiinki. Bdhem stavby byla nepietr-iitE ierpdna voda zpod ziikladove desky.Po dokonieni ziikladove desky byly pro-vedeny vnitfni vestavene betonovd stdny,plil6hajki na izolaci podzemnkh stdna pote bylo aerp6ni vody ukonieno uza-vienim a zainjektovdnim studni.Vestavdnd stdny (ij. ochrana izolaci) pod

urovni ocelovdho mezistropu ve spod-ni itisti stanice maji promdnnou tlouiftumezi 275 dZ 380 mm, jsou nosnd a tvo-ii podpory zdkladove desky proti jejimupiipadnemu posunu vzh0ru pii p0sobe-ni hydrostarick6ho tlaku podzemni vody.Konstruktn( celek, sloien! z vodorovnfchi svisl'ich konstrukci, p0sobi proti vztlako-vim sil6m svoji vlastni hmotnosti. V horniidsti stanice nad ocelovlm mezistropemjsou vestavdn6 steny nenosne (tlou5LkaSlen Je Zce lb5 al ztJ5 mm) a pouze sVFmji a chr6ni hydroizolaini souvrstvi.

S'UCA9NA P ovo Dfr ovA o cH RA NAPiEsruPNl snNtce Fnne NcStavebni provedeni stanice tlorenc CneumoZiuje povrchove zahrazer'povodriov€ vlny, odpovidajici ridink0mndvrhov6 povodriov6 vlny Qnroor,o,e.

(189,78 m n, m. Bpv). Prlvodni ieSe-ni uvaiovalo s hladinou stoletd vodyQoo(18240 m r. m. Bpv) na [rovr io 2,38 m ri2ii. Pii statickem posouzenibylo uvazoviino s postupnym zatizenimkonstrukci metra ai do l,ri5e Q[roolo,u.,ariZ by bylo piipuSreno zaplaveni vniti-nkh prostor. Vfsledkem tohoto posou-zeni je skuteinost, 2e navyiov;ini hradi-tek nad frovei Q *o (188,07 m n. m.Bpv), tj. l.7l m pod Qn,oo,-O,",, by ziel-md vedlo k destrukci a poruieni stabili-ty ndktenich konstrukci stanice Florenc.Proto bude v kr6tkodob6m r4ihledu pfipotenciSlni povodni, kter6 piekroai tutoWSku, fizene zaplaven vnitfni prostorstanice, a to piepadem povodirove vlnypies hraditka. Dojde tak k vyrovndni llakfina konstrukce a zabnini se tim poSko-zeni stanice. Je prok6zdno, ie Skodyzptsoben6 vynucen)rm organizovanry'mzaplavenin by byly i6dovd niZii a pod-statnd rychleji odstraniteln6, nei Skodyzp0sobene piipadnou destrukci nos-n'ich konstrukci. Proti giien; povodriovevlny tunely melra jsou do povodriove

ochrany zapojeny vybran6 tlakove uzd-v6ry a dalSi bari6ry ochrann6ho syst6mu.

VtHLEDovA PovoDftovA ocH RANAPnEsruPNI s 'nNtc t Frcne ncPiestoZe v soudasn6 chvili tomu tak ner '

ve stiednddobem r.ryhledu se uva2ules ochrarou do iednotne ly5ky ndvrho-ve povodiove vlny ti, Qnroor.o.. Je ziej-md, ie dosa2eni tohoto stavu bude \,y2a-dovat rozsiihl€ a n6kladn6 stavebni dpra-r.ry. Prvnim d0leiidm krokem k dosale-ni poiadovan6ho stavu je projekloveieieni. Bohuiel u nejstarSi stanice v zii-plavove zond Florenc C se nedochovatatpln5 uikresovil dokumentace ani p0vod-nistaiickli Wpoiet, a tudi) pro ndvrh ieSe-ni chyb6la iada informaci. Pro spolehli-l,'i nSvrh protlpovodrio{ch opatFeni naUrovei Qn)oo2*.", bylo nezbytne reali-zovat iadu doprovodnlch Setfeni, mezrnez pamro:. stavebnd technick! prizkum nosn'ichkonstrukci stanice

. zatdZovaci zkouika stropnich konstrulcivestibulu stanice

Obr. 3 Stonice metro Flarenc C - podtlnl iez osoustonice

Fig J i,!;?tta ttciioi l'ioEn( l- - langitiLlintl te,:ltotidro,itii.lq

Obt. 2 Stonice metro Flotenc C - pii1n! iezndstupiitdm - zojiltdni zdklodovd deslqodleh(ovacini pruky

';ig. 2 ,\iletra slcl.n i'icrerc C - p/ctlc;rir crcs: Obr. 4 P1doqs piestupni stanice Florencse.lar uctritg tjie b.ise lLiie r,,rlh Fiq. 1 lletto iroasit ,,ietion llorenc Cenergfrce spilfual elen,,?ntt - tlrounC plan a,cv.trg

B t t o N . T r c u u o L o a t E . K o N S T R U K c E . S A N A C E 2 / 2 0 0 6

I T A T I

. komplexni HC pnizkum okoli stanrce pro ovdfeni {unkce odlehdovacichprvkri

. matematick)t model prouddni podzem-ni vody pii povodriov6 situaci.Prrlzkumn6 prSce mdly ovdiit funkcl

odlehtovacich prvkri pro sniZov6ni hyd-rostatick\ich rltinkrl na z6kladovou desk-b6hem povodtiov6 situace.Shrnout vlsledky uveden\ich tinnosti

v kr6tk€m iliinku je obtiine. V nilsleduji-ckh odstavcich se o to pokusime.

Stoveb n E -tech n i ck'i p rfi zku mSuim rozsahem byl prrizkum konstruk-ci stanice ojedindlri. C em bylo verifikovata doplnit nekompletri informace o kon-strukckh stanice a r4rtuoiit objektivni pod-klady pro nov6 celkovd hodnoceni vlivupovodni na konstrukce stanice Florenc Ca na lejich zdkladd provest protipovodticvii opatieni. Dle podrobn6ho projektu pru-zkumu zpncovan6ho spoleanosti MetrGprojekt Praha, a. s., byl v druh6 polovindroku 2005 proveden komplexni stavetsndtechnickf pnizkum shnice mefa Flo-renc C. Pnizkum byl mimoiiidn'i strim roz-sahem i organizadni nitrodnosli vwolanoupo7adavkem na minimiilnl omezeni provozu metra. Prdce byly provdddny v noi-nkh piepravnich uilukdch, piipadnd o vi-kendech. O rozsahu prtzkumu svddti i to,ie bylo nutno pro jeho provedeni ziskatstavebni povoleniStavebnd-technickli prrizkum byl zamd-

ien na rozsiihlou Skiilu parametr0. V sou-ladu s projektem diagnostiky stSvajbkhkonstrukci stanice metra Florenc C bylyzjiStov5ny nilsledujki skuteenosti:. rozmdry konstruktnich prvkti (ziikla-dova deska, vesbven6 steny, ocelovlimezistrop, stropy nad vestibulem atd),

. pevnosti betonu v tlaku - PouZitYdestruktivni i nedestruktivni metody,

. poloha, prtmdr a druh vlztuZe Zelezo-betonouich i piedpjatich konstrukci,

. tlouitky kryci vrstvy vt'ztuze a koroznistaV

. hloubka karbonatace betonu,

. obsah chloridovlch iontrl v betonu,

. poruchy a koroznl stav konstrukci,

. delail napojeni ziikladov6 desky napodzemni stdny,

. delail napojeni ocelov€ho mezistropuna Podzemnistdny,

. stav a tlou5tka izolatniho souvrstuia jehotlakov6 namilhdni podzemni vodou,

. stav loZisek stropnich konstrukci A a B,

. nadloii stropnkh konstrukci A a B,

V rSmci slavebnd-technickeho prtzku-mu byly provedeny:. statickd pfepotty stropt pro oblast piec-poklSdandho zaplaven( vodou a take proritel statickrlch zat6iovackh zkouieK

. s'tatickd zatdZovaci zkousky stropnichkonstrukci A a B,

. kontrolni a zku6ebni dinnost pii instala-ci tlakov'ich zhlavi odlehdovacich prvkrido zdkladov6 desky,

. sanace provedenlich sond.Pro ziskdn( uvedenfch informaci byla

nasazena Sirokd Skdla diagnostick6 a md-iki techniky. Postupy zahrnovaly bdin€vyuZlvan6 metody jako vizudlni prohlidky,semidestruktlvni bouran€ sondy, nede-struktivnl i destruktivni zkouSky pevnostibetonu (turdomdr, jddrove Wrty), stano-veni polohy v'/ztuZe eleklromagnetickri mindiGtorem PROFOIVETER 4, chemickeanaltzy betonu atd. Bylo viak nutno r,ryuiiti metody m6n6 daste, napi rentgenograf,,,vy5etiovdni pomoci pulsniho geologick6-ho radaru, vizudlni'ch prohlildek nePlistup-nfch stropnich dutin pomoci endoskop-dtd. Ndktere Wsledky stavebndtechnickeho prrizkumu jsou uvedeny ddle.

ZdkJadovd deskoZdkladovil deska byla konstrukci, u kte16 byl nedostatek informaci patrnd nej-vdBi a nejpodstatn6jSl Nebyla zcela zie;md jeji tlouitlc po d6lce stanice, ryztuleniani konstrukini detail styku s podzemni-mi sldnami, Fragmenty dostupnfch infor-maci byly rozporupln€. Pro zjiStdni tlouSt-ky z6kladov6 desky byly jednak vyuiityvlvrty o prrimdrech 300 a 500 mm skrzezdkladovou desku provedend pro realizaciodlehtovacich prvkri (viz d6le), ddle j6dro-ui \ lvrt o pnimeru 70 mm na 6roveri hyd-roizoladniho souvrsM a sondy pro zjiSt€ninapojeni zakJadov6 desky na podzemnistdny. Z proveden'ich Setienl vyplynulo:. tlouStka ziikladov6 desky je promdnnddle polohy v pidorysu stanice. V r0z-nrich iezech byly zjiSt€ny tlouitky: 600aZ cca I 400 mm,

. beton desky je hutni homogenn( bez{znamne makrop6rovitosti a lze pied-poklddat jeho vysokou vodotdsnost,

. pevnost betonu zjistend destruktivnena 156 vzorckh z vlvrtt je v prtmd-ru vysok6 a dosahuje hodnoty R o,u. :48,7 MPa. Pevnost je vSak velmi vana-bilni (variaCni koeflcient v : 20,6 aD,

. doporuiend tlida betonu zilkladovedesky pro statick6 posouzeni je 830,

. hlavni horni v'iztui ziikladov6 desky

tvoi( zejmena 10425U A32 s lokdlnimrodchylkami,

. hlavni v)tztu1 pii spodn(m povrchuz;ikladov6 desky tvoli 10425V 920,

. tlouitka kryci vrstvy hlavni v'iztuiezdkladov6 desky pii hornim povrchu jepomdrnd znadnii a v mnoha pilpadechv'i raznd pFesahuje 100 mm,

. vyztuZ nevykazuje zndmky koroznihonapadeni,

' zdkladovd deska nevykazule Ziidnd vid-telnd slaticky uiznamn6 po5kozeni neboporuchy jako jsou nadmdrn6 deforma-ce, drcenl betonu ti v'irazn6 trhliny,

. nebylo zjiStdno Z6dnd konstrukdni pro-pojeni (napi v'iztuZi), kterim by bylaziikladovd deska spojena s podzemni-mi st6nami. Z tohoto zjiStdni lze odvo-di! ze z6kladovd deska podzemnl stdnyPOUZe rozprra.

Vnitini vestovEnd stdnyU vestavdn)tch stdn nebyly zniime tlousfky a zp0sob jejich vfituzeni. Velmi dile-litim poZadavkem pii prov6ddni pr[-zkumu bylo ovdieni skladby hydroizola-ci za stdnami a skuteanost, zda v mistechpod mdienou rirovni HPV voda prosaku-je podzemni stdnou a \.ryvozuje tlak navestavdne stdny. Na zdkladd rnpledku setieni lze konstatovat:. tlouStka vnitinich vestavdn)tch stdn jevariabilni a pohybuje se od 163 do855 mm,

. beton vestaven'ich stdn je hutnt homo-genni bez vliznamne makroporovitostia lze piedpoklildat jeho vysokou vodo-tesnost,

. pevnost betonu zJistdn6 destruktivnena ctyiiceti pdti vzorckh z vlivrti jev prtjmeru vysokj a dosahuje hodnoty&,';, : 56,8 MPa a je relativne homo-genni (variadni koeficient v= 10,5 0/o).Za tiicet pdt let provozu do5lo k vliraz-ndmu ndrristu oproti proponovan6 tiid€820 (znatka 250),

. doporuden5 ifida betonu vnitfnichvestavdn'ich stdn pro staticke posouze-ni je 835,

. hlavni svrslou vvztu: vnitfnich vesta-vdnfch stdn v (rovni kolejiStd tvoii10425V 420, rcsp. Q22,

. hlavni svislou vliztuz vnitinich vestav6-nlich stdn nad ocelovli'm mezistropem(rirovei veslibulu) tvof( 103J51 48,

. hloubka karbonatace betonu se pohybuje v rozmezi 4 ai 52 mm; tlou6tkakryci vrstvy vyztuie se pohybuje v roz-mezi ll aZ 105 mm,

I, 3 0

I- l

B E r o N . T E C H N o L o c t E ' K o N s r n u x c e ' S l , t e c r 2 / 2 0 0 6

I

. v11'ztu2 nevykazule zniimky v;iZndjiihokorozniho napadeni,

. ve vnitinkh vestavdnlich stdn5ch bylyvizualni prohlidkou zjisteny svisle pravi-delnd se opakulici trhliny Siiek do cca 1aZ 1,5 mm, vyvoland pravddpodobndoblemovlmi zmEnami belonu a nikolivstatick'y'm namShiinim,

. vestavdnd steny nevykazuji Zadna vidi-telnii staticky vliznamnii poikozeninebo poruchy jako nadmdrne deforma-ce, drceni betonu ii vlraznd trhliny,

. v piipadd vnitinkh vestavdnlch stdnbylo na palnacti mistech zjistovdno,zda se za izoladnim souvrstvim, kter6je sevFeno mezi vestavenlmi a pod-zemnimi stdnami, vyskytuje podzemnitlakovd voda, a to odhalenim izolaani-ho souvrstvi a jeho naslednou perfora-cr. Hresroze soncy Dyry cca 2,5 az J mpod irovni mdfene HPV pouze v pdtipiipadech z patnacti byl zjiitdn vliskytpodzemn( vody za izolatnirnr souvrsl

ka zatekd a dochdzi k vf,uhtm a loroz-nim prolevtm.

Strop A - piedpjot{ lnosnikyV plipadd stropu A bylo zjiitdno, Ze betonprefabrilovanlch pfedpjabich I nosnikrl jehutnli a homogenni. Nedestruklivnd ove-iovand pevnost betonu v tlaku byla naqrsoke r-rovni 62 MPa a tomu odpoviddi mald hloubka karbonatace betonu mezi2 a2 18 mm, v prrimdru 6,5 mm. ZjiSte-nd pevnost betonu koresponduje s pro-ponovanou znafkou 500. Vzudlni pro-hlidkou dutin mezi piedpjabimi Inosni-ky (z kopane sondy na povrchu a en-doskopickou prohlidkou) bylo zji5tdno,Ze stdny nosnikj jsou potaZeny zaschllimkalem cca do l/5 WSlq, kteni do dutinvnikl s vodou bdhem povodnd. 5 nejv€tsrpravd€podobnosti byly dutiny pii povoc-ni vodou zapln€ny zcela, v dobd prohlio-ky byly such6.Beton prohliienrich piedpjat'ich I nos-

nik0 ani beton z6livky mezi nimi nevyka-zoval Ziidnii viditeln6 po3kozeni ani trhli-ny. Nicm6nd bylo zjiSteno, ie na ndl..oli-ka mistech dochSzi k intenzivnim prrisa-k0m a zat6k5ni vody do vestibulu. Zdebyly zjiStdny siln6 vyiluhy, kter6 tvoii krilp-nikov6 [tvary patne i na lameldch doda-teineho podhledu. Daliim kritickim mis-tem prtsakt vody je spdra mezi stro-py A a Bl, kterd byla v minulosti ndkoli-krat injektoviina pryskyiicemi. Je ziejm6,ie hydroizolace sropi isou ve Spatn6mstavu a neplni dostatedn6 svoji funkci,

Pfedpinaci vliztuz nosniku stropu A tvo-ii deset kabel0 (kabel :20 dr6ttq4,5 mm). Na iele nosniku bylo zjiStd-no pdt sdruZenlch kole\r 2 x 20 AP4,5(obr. 5). Tangencidlni loZiska vykazujizndnky povrchove koroze vlivem zatd-kajicivody.

Abr. 7 Strop B - vdlcove laziskoitg I l:laot B roiler beonng

obt 5 Strop A- kon// piedpinoci vhtuie1,9 j lla0r .i onchois of Ll,'es llr

lti{arlrfs-(l tg

vim. V Zildn€m z techto piipadri se vSaknejednalo o vodu tlakovou.

Stropni konstrukceZastropeni stanice je tvoieno ndkolikanizn'imi stropnimi konstrukcemi. Clendnibylo vyvoldno provoznimi piidinami v do-bd 4;savby. Piedm€tem prrlzkumu byl,pouzestropyAaB.Vedle ziskanfch vlisledk0 je nutno kon-

stdtovat, ie hydroizolace stroprl jsou veSpatndm stavu a neplni dostateine svo,funkci. Do dutin strop0 a na riloZnd loZis-

Obr. 6 Strap B - kow piedpinoci viztuiettlj 6 Fb.tr B archors of irues for

l/ e5 irL.-csr/tq

Strop B - monolitickti piedpjotddeskoI v piipade stropu B bylo zjistdno, Ze betonstropu je hutnli a homogenni. Nedestruk-tivnd ovdiovand pevnost betonu v tla-ku byla na urovni 56 lt4Pa. Tak€ zdebyla hloubka karbonahce betonu velmimalii, v pnimdru 5,5 mm a pohybovalase v rozmezi2 aZ l0 mm.Vizuiilni prohlidkou dutin pomoci endo-

skopu bylo zji6tdno, Ze ve vSech prohliZe-nlich dutiniich je ztracene dievdnd bed-ndni. Na povrchu dievdndho bednd-ni byly patrny vliluhy, stopy po zateee-ni a pnlsackh vody; ndkterd mista bylavlhk6, na ndkterlch byla shleddna inkrus-tace (siln€jii vrstvd vyplaven)?ch vliluh0z betonu). V jednom piipadE byl v duti-ne zjiStdn r iskyt vody. V5echny ndhod-nd zjiStdn6 ocelov6 prvky (pravddpo-dobnE dr6ty pli tvorbd bedndni a po-

B E r o N . T E C H N o L o c l E , K o N s T R U K c E . 5 , q i v e c r 2 / 2 0 0 6

obr. 9 Stonice metro Florenc C - svisl'i iezodlehtovocim p:ken

' : a ' a '

rpi/i[r]j, r,enraar/5eciio/-

Obr. 8 Ptovddeni HG vttu skze hermetickyomzend zhlovi odlehiovociho prukus odvedenin vody do botniho^^tn'hi - ^^hlal 7 hi<ht^iit6

fig. 3 Drillitq thrcrgh tle bcse plote'r,thile the netol h-,cd ai etnegente:plln,q is l',erneticoliy stici dovnano drai'tei nlo the sde piting

view fror,; the oialiorn

mocnd vliztuZ) jsou silnd zasaiend koro-zi, coi svdddi o zvliiene vlhkostl v dutr-nach stropni desky. K prEsakrim a zate-kdni vody do vestibulu doch6zi v mis-le pracovni spiiry mezi diistmi stroPu Bla 82. Spdra jiZ byla v minulosti opako-vand injektovdna pryskyficemi; v tdchtomistech byly zli3tdny vliluhy, coz svedai^ ) ̂ l t ! ̂ t ^ . , . , -^ ̂! - , . ,^ ) , ,u uorr , ! , r P,u)oL,L, , vuuy.

Piedpinaci v'iztuz spodni t6sti mono-liticke desky stropu B ve smdru kolmoke kolejim tvoii kabely, z nichi kaidiobsahuje dvacet etyfi drdt0 07 mm. VesmEru rovnobdZnem s osou ulice Kii2i-kovy tvofi pfedpinaci qiztuz kabely pro-chiizejki Zebrem monoliticke desky stro-pu B (tii kabely v Zebru, kabel : 20 dtiittA4,5 mm). Na (ele piedpjate monolitic-ke desky byly zjiStdny jednoduche kotvy20 QP4,5 a24 API @br.6).Netdsnou hydroizolaci zat6kd na uloZe-

ni stropni desky. Vdlcov5 loiiska vykazo-vala intenzivni korozi a zaneseni a jejichfunkce je znaind omezena (obr. 7).

SIIAT,|KE zArEtovAcl zt@usKYUtelem statick'ich zatdiovackh zkouSekbylo oveieni spolehlivosti nosn6 stropnikonstrukce A a B. Cilem bylo zjistit skutet-n6 hodnoty pr0hybu od daneho zkuieb-niho zatiieni pro ovdieni matematickehomodelu konstrukce. Podklady pro static-kou zatdZovaci zlou5ku byly vypracov6nyv souladu s pro1ektem I2l, kde bylo jakozkusebni zati2eni navr2eno osm nilklad-nkh automobilt Tatra 815, kaZdy o cefkov6 hmotnosti 25 t. Byly provedeny dvazatdzovaci sla\.ry $ropu A d dva zateZova-ci sta\4/ stroPu B.Ze staticklich piepoet0 stropi a visled-

kt zatdiovacich zkou3ek vyplynulo, 2e kri-

Obr. l0 Tkkavd zkou|ko zhloviodlehtovociho prvku pieddakonienin prlvrtu zdklodovoudeskou

Fig. lA hessure test of netol head oiernergence spillway before drillingthrough the base plate

terium maxim6lniho piipustndho pnlthy-bu dle CSN 13 6209 je splndno a vei-ker6 prthyby jsou podstatnd mensl nezpoZaduji [3], [4]. Vzhledem k uvedenlimskuteanostem lze povaZovat nosn6 strop-ni konstrukce za vyhovuj(cia staticky spo-lehlive a konstatovat, Ze stropni konstruk-ce spolehliv6 pienesou rldinky zatiienipiipovrchov6m zaplaveni do Urovnd odpo-vi,Cajici Qn roor*.,u..

H f DRo c Eo Loe t cK l P R0 zKu MA KoNcEPcE oDLEHIOVACTCH VR|OV r6mci HC prtzkumu byly provedeny dvamonitorovaci vrty vnd stanice Florenc Cpro dlouhodob6 sledovdni kolisdni HPVa vyhodnoceni stratifikace vrstev Na ziikla-dd dlouhodob6ho pozorovilni lze odvodi!ze stanice Florenc C voii barieru poliini-mu prouddni podzemnivody v kvart€rnkhteras6ch a vzduti vody na protivodni strand$anice je trvale cca 0,75 m.

Uvnitf stanice Florenc C byly ddle pro-vedeny dva HC vrty skrze zdkladovoudesku aZ do skalniho podloZi pro ter-paci zkouSky a dva vrty pozorovac(. Vrtybyly odvrtdny skrze specidlni hermetickyosazen6 zhlavi do zdkladove desky s v!-hledem, ie po dokondeni HC pr0zkumubudou slouiit jako souaast odlehtovackhprvkt (obr. 8).

Funkci odlehdovackh prvkri lze zjed-nodusend popsat takto. Pii povodiovesituaci dojde k zvlieni hydrostatickehotlaku v uzavien€m prostoru Pode dnemi v okoli stanice vlivem stoupajki HPV piisoudasnem zvfieni prisak0 skrze obvo-dov6 podzemni stdny. Inslalovan6 odleh-dovaci prvky umoini i2end uvolirovat tlakvody v podzdkladi stanice. Po otevieniuziivdrt na zhlavkh odlehdovackh prvk0dojde k piitoku tlakove podzemnivody dovnitiniho prosloru stanice a souaasnd timbude iizend sniien hydrostatick'y' tlak nastaticky ovdienou riroveri. Z proveden'fchmdieni a na zdkladd modelov6ho vlipo-itu lze piedpoklddat piitoky do 5 lsr, kter6budou pii povodtiov6 situaci odvedenydo stdvajki dostatednd kapacltni nefekilnijimky ve stanici, odkud budou piederpiinyzpdi do rozvodndn6 Vltavy.

0ainnost zajigtdni zilkladov6 deskypomoci odlehiovacich prvk0 byla ovdie-na hydrodynamickyin i ierpacimi zkou5-kami v rdmci prrizkumnich praci, a to pfibeZnem stavu HPV a ndslednd matema-'tickym modelem, kterli uvaioval s prou-ddnim podzemni vody b6hem povodrio-vE situace. Na zdkladd vyisledkri modelo-

3 2 B E T o N , T t c u t t o t o a t r . K a N s r n u x c I S t u e c r 2 / 2 a 0 6

1

veho ieieni bylo navr2eno doplnit ke std-vajicirr ityfem zabudovanlim odlehio-vacim prvk0m dalSi dva, aby byla zajis-lena rovnomernd redukce hydrostatic-k6ho tlaku pod celou plochou ziikladov6desky. Filtradni stabilita pii prouddni pod-zemnivody z podzakladi stanice do vnili-niho prostoru slanice je zajiitena obs/pem a hydraulicky testovanou perforova-nou vristrolivrtt.

I x srnt ac e oD LE HCovAcl c H p av(ttDo ZAKLADovE DEsKYDodatednii vestavba odlehtovackh prvk0do nosn6 konstrukce je origindlnim ieSe-nim, ktere nebylo v na5i a pravddpodob-nd ani v zahranidni stavebni praxi dopo-sud realizovdno. orolekini ndvrh se iidilpiedem stanovenlmi parametry kterem6ly odlehdovaci prvky splriovat. Jedna-lo se zejm6na o proved,telnost provru-ni zdkladove desky vystavene trvalem-hydrostatickemu tlalu a ndsledne zvliid-nuti pfftok0 podzemni vody do vnitfnihoprostoru stanice. Pruky m6ly d6le umoinit\.rystrojeni vrti pro derpaci zkouiky v riim-ci HC prrizkumu, vodotesne zabudovdnido zilkladove desky a sphiovat poZadavkyna dlouhodobou tlakovou odolnost.Priice komplikovala skuteanosl, 2e jddro-

ve vrty musely byh provad€ny skrze Zele-zobetonovou deslu ndstupi$e, a to v not-nkh piepravnkh vllukiich. Odlehiova-ci prvky byly zabudov6ny do zdkladov6desky nilsledujicim postupem (obr. 9):. jddrov'i vyvrt 0500 mm do cca3/4 tlou5tky zdkladov6 desky (cca850 mm),

. vlepeni piedem vyrobenlich zhlaviodlehdovaciho prvku z nerezovd ocelido zilkladovd desky pomoci epoxidove-ho tmelu,

. kontrolni zkouika zatvrdnuti epoxidove-no tmelu,

. kontrolni zkou5ka tdsnosti zhlavi tlako-vou zkouikou (viz d6le),

. jildrov'i vyvrl 0300 mrr skrze zbylo-aiist desky a izoladni souvrstvi s odve-denim podzemni vody do nefekdk'Jimky,

. definitivni HC vrt 2275 mm, zasahuJicido slalniho podloii a provedeni terpa-ci zkouiky,

. vystrojeni zhlavi, osazen' uzaviracichkulovlch ventil0,

. uzavieni odlehdovaciho prvku.Odlehiovaci prvky jsou vyrobeny z ne-

rezov6 oceli a pii bdZn6m provoznimslavu jsou jejich venlily uzavieny. Prvk,

propojuiici vnejgi a vnitini prostiedi,umozhuji trvald sledovdni tlaku podzem-nivody v podzikladi stanice.

Kontrolo vlepeni o tEsnosti zhloviodlehiovacich prvktBdhem lnstaiace nerezol,'i ch zhlaviodleh-iovacich prvk0 byly provdddny kontrolnivytrhiivaci zkousky, kterlimi se ovdiovalozatuhnuti pou2it6ho epoxidov6ho tmelu.Pot6 byly realizovdny tlakov6 zkouikyovdieni tdsnosti lependho spoje i jednotIir,,'lch komponent zhlavi odlehtovacihoprvku (ventily, piiruby).Cilem tlakov6 zkouiky odlehdovacich

prvk0 bylo ovdFeni tdsnosti jejich vlepe-ni do zakladove desly pied tim, nei bylproveden dalii j6drorry vlvrt skrze zdkla-dovou desku. Postup zkou5ky neni nor-movdn a pro [iel t6to akce byl navriena proviidEn dle nasledujicich z6sad a kro.k0. ZkuSebnim m6diem byla voda, l..te-rou se odleh(ovaci prvek zcela vyplnil,odvzduinil a napoiil na sestavu pro lave-den( tlaku. Zaveden! tlak byl 0,3 lVPa(3 bar = 30 m vodniho sloupce). Dobatrvdni tlakov6 zkouiky byla 24 hodin(obr. l0). Viechny ttyii zkorSene odleh-iovaci prvky vydrZely po dobu 24 hodinnam6h6nitlakem vody 0,5 i\/Pa bez z1ev-neho prrisaku v okoli prv(u nebo v oblas-ti lepeneho spole a vyhovdly tak stanovenlm poiadavk0m.

ZAvERStavebnd-technickli i HC pr0zkumv,lznamnd doplnil inlormace potiebrepro dokonteri povodiove och'any sta-nice Florenc C. B€hem pr0zkumu nebyl,ijistdny skuteanosti, ktere by signal.zovo'ly zdvalne stat;cke poruchy rebo bezp.c-stiednr ohroieni staticke srability J..orstruk-ci stanice. \icn ene na mnoha misteclrstanice Florenc C je zjevn! prtbdh lo'oz-nkh proces0 r,ryvolanlich vnikdnim vodya p0sobenim vlhkosti. lejmena s ohlrdem na poi(ozere a nelunkcri izola-ce Jsou korozni procesy Wrazn6 u stropunad vestibulem a podchodem, tj. u piec-platycl' prefabril..ovanyd^ | nosnikrl a mo-nolitick6 desky.ZajiStdni zdkladove desky slanice Flo-

renc C je vyieieno netradiinim a ori-ginillnim zp0sober pomoci odlehio-vacich prvk0. Odlehtovaci prvky zabu-dovane bdhem provdddneho p"rizlu-mu do zdl'ladove desky nyni tvoii sou-iiist povodriove ochrary metra a v pfipa-dd povodn6 zabezpedi iizend sniZovdni

8 I L I T A T I O N

Literatura:l1l Jokoubek M.: Povodrlovd ochrana

praZskdho metE, projekt a stavebnitdst. In: Zakl6ddn[ 2005, t. 4,s.2+27

Pl Pekdrck V: PPO sianice FlorenqDiaSnostika stiivajicich konstrukciRDs, ft/etroprojekt Praha, a, s., 2005

[3] Projekt zatdiovaci mostnf zkougkypfedpjat€ nropni deslq v t6sti A B,lnterprojekt Praha, terven 1972

[4] Podklady pro statickou zatdzova-ci zkousku stropnich konstrukclTOPCON seruis, s. r o., Praha 2005

l5l Kolisko J., Hrofuinek M., Bou1ko P,HrdouSek V, VokdC M., Zdrubo J.,SinrJnek 1., Bolk 1., lbehejovd M,Sfdpdne( D; Diagnostih stanicemetra Florenc C, Cdsti 1-6, 2005

hydrostatickeho tlaku podzemni vody nazdkladovou desku. Realizace odlehiova-cich prvkt je netradiinia podle provede-niich anal'iz vysoce {alnn6 a ekonomic-k€ ieieni ochrany stdvajickh podzemnkhkonstrukci stanice v0di tlakovlim Lliinkimpodzemnivody. Na z6kladd vlsledkri HCprtzkumu a modelovlich analfz prou-d6ni podzemni vody v podzdkladi budenutno jestd odlehiovaci prvky optimali-zovat a doplnit je do nekter\ich tiisti dnastanice. Uvedend pr6ce v souiasnos-ti probihaji.

Definitivni povodriovd ochrana piestup-ni stanice Florenc bude dokontena azstavbou z6bran do vlSky Qnroolou,, a topo zabe,,peceni viech konslrukinkh dllitstanice Florenc C a po provedeni niistav-by na vestibul stanice Florenc B.

No odlehiovocich p:clch probihd ndienioktudlniho hydtostaickeho tloku v;uolandhoAliienin hlodiny Vltavy no petiletou ircveh.(duben 20A6, pozn. ouafi)

lng. Moftin JokaubekME|RAPROJEKT Prcho, o. s.

Ndm. l. P Pavlovo 2, l2A 0A tuaho 2tel.: 296 154 404

e - n a i I : j a k o u b e k@ netra p roj e kt. czIng. Milon Hrcbdnek fh.D.

tel.: 224 353 554e-moil : h roba @klokcvut.cz

lng. Jiii Koliska, Fh.D.tel.: 224 353 537

e - n a i l : ko I i s ko @klo k. cv u t. czabo: Kloknertv istav CVUT v Prcze

Solinovo Z 166 OB Prcha 6 - Dejvice

B t r o u . T E c H N a L o c t E . K a N s r q u x c t . 5 e r y e c r 2 / 2 A 0 6 3 3